Každý ví, co znamená pojem tržní ekonomika. Avšak již si málokdo uvědomuje, že tržní ekonomika u lidí vytváří obrovské materiální závislosti, které ve většině případů končí tvorbou finančních závazků neboli dluhů. Tržní ekonomika je závislá na samotných spotřebitelích, kteří vlastní poptávkou vytváří nabídku. Pravdou je, že systém funguje jinak, než učí naučné knihy. Ty tvrdí, že bez poptávky nemůže vzniknout nabídka. Přesněji, kupujeme pouze to, co sami chceme, potřebujeme nebo vyžadujeme. Podle naučných knih se výrobci podřizují poptávce spotřebitele. Ono to ve své podstatě je pravda, ale zákulisní obchodní strategie jsou absolutně o něčem jiném. Základním pravidlem jakékoli implementace informací do společenské šablony je čas. Abyste to správně pochopili, tak určitý časový úsek je důležitý pro přijetí jakékoli informace. Nyní je důležité, zda se jedná o kladnou informaci, nebo informaci zápornou. Zároveň se jedná o výši kladu a záporu. Mohli bychom to poměřit od hodnoty osobního zájmu, který se nás osobně dotýká, až po neosobní, který se nás osobně nedotýká. Třeba informace, že někdo podlehl rakovině plic, se nás osobně nedotýká, protože jsme nekuřáci. Samotných kuřáků se tato informace také osobně nedotýká, ale hodnota této negativní informace je podvědomě dána jako osobnější, díky uvědomění, že kuřák sám kouří a může se mu stát to samé. V momentě, kdy kuřák onemocní rakovinou plic, tak se ho informace osobně dotýká a teprve v ten moment začne s informací aktivně nakládat. Dokonce i nekuřák, který žije ve společné domácnosti s nemocným kuřákem, začne s informací nakládat, protože se ho informace díky materialismu a sobectví začala osobně dotýkat. To samé platí pro rodinu postiženého kuřáka apod. Z výše uvedených možností jsme schopni poskládat časovou posloupnost přijetí informace do podvědomí. Jen připomeneme, že každý člověk veškeré informace vsune do podvědomí, čímž s nimi podvědomě souhlasí, byť s informací vědomě nesouhlasí. Již několikrát jsme o tomto vzorečku napsali a píšeme i nyní. Tato přirozená vlastnost člověka, která je vytvářena pudem sobectví a materialismu, v okrajových případech i strachem má jednu jedinou zákonitost, a tou je přijímání každé informace za svou vlastní. A co je mé, je mé. Čím častěji informaci přijímáme, tím rychleji ji vsuneme do podvědomí, a to i s vědomím nesouhlasem. A na tom je postaven nejen marketing, tedy nabídka produktů, ale i časový úsek přijetí pozitivní a negativní informace. A co je více, vaše vědomí, nebo vaše podvědomí? Samozřejmě že podvědomí. Jen dodáme jednu důležitou informaci. Negativní přijímané informace, které se nás přímo nedotýkají, například něčí tragické úmrtí, nebo válka, přijímáme podvědomě pouze tehdy, pokud se tyto informace opakují po určitou dobu v častých intervalech. Jako bychom se těmto informacím přizpůsobili a brali je jako každodenní naší součást. Nesouhlasíme s nimi, ale chováme se, jakoby se nás to netýkalo. Tedy informace jsme přijali, souhlasíme s nimi, byť s vědomím nesouhlasem a v ten moment podobné informace v nás již nevyvolávají žádný pocit strachu, obavy, nebo vnitřní frustrační tolerance. Tyto informace tedy bereme jako každodenní trend a jediné co jsme pro svoji obranu učinili, tak jsme si vypracovali občanskou nedůvěru.

A nyní k té časové posloupnosti. Informace, které jsou absolutně nové, zatím společností neznámé, mají časový úsek přijetí až 24 měsíců, tedy až 2 roky. To platí i pro nově vzniklou společnost, která sice nabízí shodné produkty jako již zaběhlé společnosti. Negativní informace přijímáme, které se nás osobně nedotýkají, přijímáme také do doby dvou let. Předpokladem je působení totožné povahy informace alespoň jedenkrát za 18-25 dnů. Veškeré informace pozitivní, ale i negativní, které se nás osobně dotýkají, vložíme do podvědomí za 18-25 dnů, při každodenním přijímání. To samé platí i pro činnosti, které vykonáváme, protože i to jsou přijímané informace. Po této době, vkládáme informace do podvědomí, tedy informaci jsme přijali za svou a stala se tak naší součástí. Není důležité, zda se jedná o pozitivní, či negativní informaci, protože tak či onak, informacím se podřizujeme a podle nich řídíme naše životy. Avšak existují informace, které jsme nepřijali, a i když je vnímáme, tak pouze v negativech. To jsou veškeré informace, které jsme nikdy sami nevyzkoušeli, jsou nám neznámé, nové a představují pro nás určitou obavu a strach. Jedná se o negativní informace některých činností. Například adrenalinové sporty, kde sami neumíme překonat vnitřní pocit strachu. Sami jsme si vytvořili hranice poznání. Letět letadlem není to samé, jako letadlo pilotovat. Samotný pocit něčeho nám neznámého je blokací samo o sobě. A přesně takto je postavena spousta reklamních kampaní nejen na produkty, ale i zákony, které svojí povahou ochraňují svět za cenu všeobecné nesvobody. Je to stejné, jakoby jste každý den z médií slyšeli o teroristických útocích, a to po dobu jednoho roku. Každý den to samé. Již informaci o útocích nebudete vnímat neosobně, a budete souhlasit s ochranou, která vás samé uvrhne do nesvobody. Střípek ke střípku a člověk se za pár let může ocitnout absolutně bez práv, kde si ani na ulici nemůže říct, co chce.

Tímto vám sdělujeme, že tržní ekonomika není pouze o produktech na uspokojení vašich potřeb, ale i zákonech a jakýchkoli jiných informacích, které na nás každodenně působí. K tomu jsou zneužívány naše přirozené 4 základní pudy. Tedy tržní ekonomika není nastavena na uspokojení poptávky, tak jak uvádí naučné knihy, ale o vytváření poptávky. To znamená, že dlouhodobým působením konkrétních informací, které mohou být negativní povahy, tyto informace po určité době přijmeme za své, a byť s nimi vědomě nesouhlasíme, tak je budeme nuceni každodenně používat jen proto, že jiná možnost výběru není. Například hypotéka. Neexistuje žádný jiný způsob pořízení nemovitosti, než několikaletý úvazek splácení. Tedy, uměle vytvořená závislost na systému a tržní ekonomice, díky které máte výplatu, kterou utratíte za potřebné a životně důležité produkty. Tím jsme uměle drženi v podřízeném stavu, časovém presu, frustracím, stresu, apod. Tržní ekonomika byla vládami zneužita k implementaci negativních zákonů a nařízení, které většina lidí přijímá jen proto, že byla oněm negativním informacím dlouhodobě vystavena. Takto funguje tržní ekonomika. Produkt je druh informace působící na naše vědomí, jen proto, aby se dostala do našeho podvědomí. Čím déle a častěji bude informace na nás působit, tím rychleji ji přijmeme za svou, kde ji budeme vnímat jako svoji součást a začneme ji sami využívat.

Tržní ekonomika je největší mechanismus zla, který vytváří kriminalitu, sobeckost, materialismus, občanskou nedůvěru v podobě zhoršování mezilidských vztahů, chudobu, přijímání negativ, závislost na systému, chaos, stres, strach, nesvobodu, Pravdo-lži apod. Uvědomte si, že peníze jsou zlo. Vše je postaveno na penězích. A tržní ekonomika je o penězích a rychlé tvorbě peněz, rychlého obratu apod. Proto budeme parazitovat na přírodě, jen proto, abychom vydělali co nejvíce, a to i za cenu ničení přírody. Kolik stromů padne na nekvalitní nábytek, jen proto, abyste si za 4-8 let koupili nábytek nový? Kolik papíru se musí vytvořit? Kolik uhlí a dřeva na topení se spotřebuje? A proč? Peníze. Přitom máme takovou technologii, která by vytvořila velmi kvalitní nábytek, který by vydržel po celý život. Jenže copak to jde, když je člověk dlouhodobě vystaven působením takovým informacím, které člověka přinutí i ten velmi kvalitní nábytek vyměnit za nový, jen proto, že si člověk myslí, že se jedná o nábytek starý? To samé platí pro fosilní paliva apod.

Společnosti již mají vyvinutou takovou technologii, kterou uvolní za 20-30-50 let, a to jen proto, aby se nepřipravili o zisky. Proč lidem dávat něco geniálního, když se dá vydělat na osekaných a nedokonalých verzích? Například herní konzole PlayStation. V době kdy na trh SONY přišlo s PlayStation I., již měli vyvinuté PlayStation III. s Blu-ray technologií. Kolik peněz vydělali na PlayStation I. a II.? Na hrách apod. Již jsme vám uváděli příklad o prohnuté televizi, která se poprvé objevila ve filmu o několik let dříve, než bylo její oficiální představení. Působení informací na vědomí a podvědomí člověka je zneužíváno ve všech směrech, a to díky mechanismu tržní ekonomiky. Malé mobilní telefony do ruky, byli již před druhou světovou válkou. Proč s touto technologií společnosti přišli až po roce 1990, tedy o více jak 50 let později? A ještě ke všemu přišli s obrovskou krabicí na záda, když ve čtyřicátých letech minulého století v jedné evropské fabrice testovali maličké přístroje do ruky, které byly velikostí jak NOKIA 6310i??? Nikdo nepřemýšlí o podstatě tržní ekonomiky. Nikdo nepřemýšlí o monetárním systému, který udává tempo tržní ekonomice. Nikdo nepřemýšlí o mechanismech tržní ekonomiky a jejím působení na naše vědomí a podvědomí. I veřejné mínění je jedním z mechanismů tržní ekonomiky, protože jakákoli informace působící na lidi je součástí tržní ekonomiky.

Jinak víte, co také znamená tržní ekonomika? Úspora produktů neboli tržní úspora. Název je trošku v rozporu s faktickou praxí, kde pro peníze se dopouštíme neuvěřitelného plýtvání všeho, ničení všeho. Je to jen mediální podoba pro lidi, kde nikdo nechce, abyste o pravé podstatě přemýšleli. Jen tak budete činit přesně to, co nejmocnější rodiny světa nastavili. Takto vše úspěšně funguje po celé generace. Jen tak lze nenásilně převzít každou zemi a každého občana. Přes finance a produkty, na kterých jsou všichni závislý. Nabídli nám uspokojení našich potřeb, a my jim dali celý náš svět a naše životy. Jako bychom se upsali ďáblu pro krásných pár chvil, za které si vezme naši duši, kterou sami a dobrovolně odevzdáme. Nyní nám před očima běhají loga velkých a světově známých korporací, které jsou poskládány ze 3 šestek a jsou vlastněny jednou rodinou linií. Posuďte sami kliknutím na obrázek loga Google.

Pochopili jste plně výše obsažená fakta? Uspořádali jste si správně myšlenky? Pro správné pochopení nesmíte rozporovat tyto fakta, nebo hledat protiargumenty. To jsme učinili za Vás, a proto se s výše uvedeným plně ztotožněte. Zamezte chaosu ve své hlavě.

Pokud jste výše uvedené informace plně nepochopili, doporučujeme vám zakoupit si knihu Podnikatel Vs. Podvodník. Lepší, sofistikovanou kuchařku na odhalení vlastních nepravd, které udržujete ve vaší hlavě, nenaleznete. Nezapomeňte, že nám byla spousta zkreslených informací od malička servírována našimi rodiči jako pravda pravdoucí, kteří taktéž tyto mylné informace nabyli od vlastních rodičů, přátel, známých a celkově od společenského naučného a mediálním systému. A věřte, že kniha vám nabídne daleko více propracovaných informací, než ve zkratce nabízí tento web.

Team EveryOne "Chaos in my head"

Rychlé menu