Daně a jiné finanční odvody do státní kasy, jako jsou koncesionářské poplatky, poplatky za odpad, pojištění apod., jsou lidmi přijímány jako absolutní normálno. Lidé se vždy napočátku nějakého zrodu poplatku rozčílili, ale díky dlouhodobosti působení nové změny, tyto poplatky přijali, byť s nimi vědomě nesouhlasili. Dnes o těchto poplatcích nikdo nepřemýšlí. Každý bere poplatky jako součást každodeního bytí. Otázkou je proč? Proč lidé, kteří jsou závislý na penězích, kteří se neustále snaží vydělávat co nejvíce, neřeší otázku poplatků a daní? Dokonce někteří lidé vykonávají dvě a více zaměstnání jen proto, aby do rodinného rozpočtu dodali co nejvíce peněz. A čím více pracují, tím více peněz odvedou, protože celkové zdanění (odvod) na jednu výplatu činí 42,7 % při výplatě cca 25.000 Kč, což je udávaný průměr výplaty v ČR. To je hloupost že? Ale politici mají vždy pravdu, i když ji nemají. Lidé raději budou vykonávat deset zaměstnání, než aby něco učinili s poplatky a systémem, který ony poplatky a jiné platby podporuje. Ale řekněme si to trošku jinak, protože tento odstavec může na některé zvás působit dosti chaoticky.

V roce 2016 zaměstnanci odvádí 4,5 % na zdravotním pojištění a 6,5 % na sociálním pojištění. Zaměstnavatelé odvádí za zaměstnance dalších 9 % na zdravotním pojištění a 25 % na sociálním pojištění. Minimální měsíční mzda od ledna 2016 je 9 900 Kč měsíčně. Avšak zdravotní pojišťovna musí minimálně obdržet 1 337 Kč (13,5 % z 9 900 Kč). 

Jak sami vidíte, tak čísla hovoří za vše. Ale podívejme se na vše jiným ůhlem pohledu. Z čisté mzdy, která vám zůstane musíte zaplatit inkaso a případně i nájem, ze kterého opět stát obdrží daně, byť již peníze jednou zdanil. A nejsou zde započítány daně DPH a daně ze zisku společnosti. Jak již bylo v předchozích sekcích napsáno, tak do státní kasy dříve či později přijdou všechny peníze, které stát fyzicky vydal. A protože se tisknou stále nové a nové peníze, tak ty se snaží pouze snížit inflaci, kterou vytváří banky a monetární systém. Ve své podstatě vaše naspořené peníze na účtech bank nejsou, byť je můžete kdykoli vybrat. Ale pokud by se celá republika rozhodla vybrat z účtů své úspory, tak je nemá banka vydat z čeho. Je to smutné, ale banky sází na to, že si celá republika v jeden moment peníze nevybere, a proto na vašich penězích nejen bohatne, ale zadlužuje státní kasu, znehodnocuje měnu apod. Jenže o tomto jsme již psali. O čem jsme nepsali tak skutečnost, že daně, které pravidelně platíme jsou součástí státní kasy, ze které se financují policisté, státní zástupci, soudci, právníci, státní úředníci na Finančním úřadě, Úřadu práce, politici apod. No prostě se financuje obrovský počet lidí a organizací, kde uvedeme dva nejdůležitější, což je vojsko a vězeňství. A nyní ten paradox. Z našich daní zaplatíme politika, aby nám zavedl další platby a odhlasoval zákony, které nás omezují. Pokud se nám to nelíbí, tak se prostřednictvím úřadů budeme bránit, ale úředník, kterého jsme si zaplatili, tak na nás zavolá policistu, kterého jsme si také zaplatili. Policista nás za naše peníze zavře a ve spolupráci se státním zástupcem, kterého si také platíme nás postaví před soudce, který je také placen z našich peněz. Ten nás odsoudí a pošle do vězení, kde nás dozorují příslušníci vězeňské služby, které si také platíme. A protože jsme vězni, tak pracujeme a opět platíme daně. Dokonce se nám část peněz ztrhává na výkon trestu, a pokud nemáme možnost pracovat, tak nám naskakuje dluh, který budeme povini po výkonu trestu uhradit, kde v případě zaměstnání nám stát automaticky z každé výplaty strhne až 2/3 z platu. Tedy z 15.000 korun nám ponechá 5.000 korun. A to vše z našich daní. Jenže to není vše. Za řádně zdaněné peníze si koupíme nemovitost, kterou se rozhodneme prodat. Z konkrétního prodeje musíme zaplatit další daň, a to ve výši 4% z vyšší ceny. Takže, pokud naše nemovitost má hodnotu 1.000.000 korun (podle znaleckého posudku), ale my prodáme nemovitost za 500.000 korun, jen proto, že rychle potřebujeme peníze, tak zaplatíme daň z 1 miliónu, což bude 75 % směrné hodnoty nemovitosti, podle finančního úřadu.

Jenže jdeme ještě trošku dál, kde nebudeme vypisovat roční daň z nemovitostí a jiné platby, které jsou nastaveny absolutně nelogicky, a téže jsou nelogicky lidmi přijímány. My se podívejme na běžnou rodinu a její rodinný rozpočet. On vydělá 30 tisíc čistého, ona vydělá 24 tisíc čistého. Dohromady naakumulovali 54 tisíc čistého. Mají hypotéku na 25 let, kde měsíčně splácí 17.500 korun. V rodiném rozpočtu jim zůstalo 36.500 korun. Protože mají RD, tak za inkasní platby utratí od 5-8 tisíc měsíčně, podle typu nemovitosti. Tedy vezmeme jakýsi střed, kde jim zůstalo 30.000 korun. Mají 2 děti a psa, takže nákup potravin je měsíčně nastaven na 80-120 korun na 1 osobu. Budeme brát menší částku, tedy 80 korun, tedy 9.600 korun za potraviny. A protože jsou děti 2, tak musíme započítat náklady na školní jídelnu, školku, nebo případnou družinu. Tedy 2.500 korun na 1 dítě měsíčně. Tedy celkem 14.500 korun. V rodiném rozpočtu zůstalo 15.500 korun. Jenže rodina má osobní automobil, kde je velkým trendem mít vozidla v rodině 2, ale nám postačí vozidlo jedno. Obsahově budeme na 1.6, se spotřebou cca 5 litrů, kde budeme brát i každodenné cesty do práce, z práce, do školy, nebo školky. Městskou hromadnou dopravu, nebo meziměstskou integrovanou dopravu započítáme do pohonných hmot, což ve výsledku vyjde levněji. Deně v průměru najedeme 20 kylometrů, což je za rok 7.300 kylometrů. Při spotřebě 5 litrů na 100/km a 50 litrové nádrži, jsme za 1 rok nakoupili 7,3 nádrže, což je 365 litrů pohonných hmot. Tedy cca 10.585 korun. Roční náklady na vozidlo: povinné ručení, olej, 2x pneumatiky, brzdové destičky a pohonné hmoty nás vyšli na 20.585 za 1 rok, tedy cca 1.700 korun měsíčně. Zůstalo nám cca 13.800 korun v rodinném rozpočtu. Rodina má 2 mobilní telefony s fakturou 800 korun měsíčně. Platí koncesionářské poplatky za 4 osoby ve výši 540 korun. Cca 500 korun měsíčně vychází daň z nemovitosti. Rodina má internet, za který platí také v průměru 500 korun měsíčně.  Cca 100 korun měsíčně platí poplatek za pejska a cca 166 korun za komunální odpad. V rodiném rozpočtu zůstalo cca 11.200 korun. Jenže abychom byli objektivní, tak čísla která jsme uvedli jsou nejenže absolutně podhodnocená, až na pár vyjímek, které jsou dány zákonem, ale také jsme nezapočítali: Ošacení pro děti (obuv, pantofle, věci na cvičení, školní pomůcky, apod.), ošacení pro dospělé, časopisy, noviny, případně hračky a jiné technologické prvky pro dospělé, jako je TV, mobilní telefon, tablet, notebook, PC apod., kde se tyto věci s určitou pravidelností obnovují a nestojí málo peněz. Rodinný dům potřebuje na zahradu spousta prvků, nemluvě o volnočasových aktivitách rodiny, kde nemají kola, brusle, apod. Rodina kterou jsme uvedli, sice dá dohromady 54 tisíc měsíčně, ale nikam nejezdí, stále pracuje, nechodí do restaurací, ani na kávu, kina, či divadla. Dokonce ani na dovolenou, výlety apod. Nekouří, což při krabičce denně ušetří cca 3 tisíce korun měsíčně. Nepijí ani alkohol. Dokonce jsme nezapočítali ani vybavení domácnosti a kuchyně, což jste mohli pochopit díky měsíční splátce hypotéky, kde měsíční splátka je čistě za rodinný dům. A nyní si řekněte, kdo z vás měsíčně dá dohromady 54 tisíc korun čistého? Kolik korun byste museli vydělávat, aby jste si mohli normálně žít? 54 tisíc na běžný život nestačí, protože i za vozidlo jsou náklady dvojnásobné a určitě se vám jednou za rok něco v domácnosti rozbije, nebo přijdou neplánované platby. Kdo z vás zaplatí za převlíknutí gum na vozidlo 2 tisíce korun včetně převléknutí? Nikdo, ale tato čísla zde uvádíme. Nejnižší možná. Teoretický zůstatek 11.200 korun se rozplynul, ani nevíte jak. A přitom jsou rodiny, které zdaleka nedají dohromady 25 tisíc korun a mají 2 děti. A také žijí.

Systém je nastaven na rádoby blahobit, kde sám stát pro rok 2016 nastavil minimální měsíční mzdů ve výši 9.900 korun. To je hodně daleko od 54 ticíc, i kdyby tuto částku měli oba z manželů. Všichni jsme nastaveni na práci pro stát, kde za vše budeme platit. A to nepočítáme platby za emise, ekologickou likvidaci, kolky, ověřené podpisy, služby jiných společností apod. To je pravá podstata člověka. Není to o možnosti svobodně vydělávat a žít svobodný život, ale jde o to platit za vše, abychom byli co nejvíce drženi v podřízeném stavu, a tím neměli čas na vzpoury, stávky, změnu režimu. Spočítejte si vlastní náklady rodiny a ptejte se sami sebe proč tomu tak je. Stačí jiný úhel pohledu, abyste pochopili, že to co jsme přijali jako běžné, nás drží ve světě podřízenosti na hranici chudoby.

Pochopili jste plně výše obsažená fakta? Uspořádali jste si správně myšlenky? Pro správné pochopení nesmíte rozporovat tyto fakta, nebo hledat protiargumenty. To jsme učinili za Vás, a proto se s výše uvedeným plně ztotožněte. Zamezte chaosu ve své hlavě.

Pokud jste výše uvedené informace plně nepochopili, doporučujeme vám zakoupit si knihu Podnikatel Vs. Podvodník. Lepší, sofistikovanou kuchařku na odhalení vlastních nepravd, které udržujete ve vaší hlavě, nenaleznete. Nezapomeňte, že nám byla spousta zkreslených informací od malička servírována našimi rodiči jako pravda pravdoucí, kteří taktéž tyto mylné informace nabyli od vlastních rodičů, přátel, známých a celkově od společenského naučného a mediálním systému. A věřte, že kniha vám nabídne daleko více propracovaných informací, než ve zkratce nabízí tento web.

Team EveryOne "Chaos in my head"