Co znamená politická moc? Co vše se pod pojmem politická moc skrývá? Každý je od malička učen, že prezident republiky je nevyšší představitel státu. Avšak jen 50% obyvatelstva ví, že jeho rozhodovací pravomoci nejsou skoro žádné, a to i přesto, že zastává nejvyšší státní pozici. Politickou mocí budeme v tento moment brát pouze vládu, která se skládá z několika politických stran, které svojí činností vytváří podmínky pro náš každodenní život. A vládu budeme nazývat jednodušeji stát. Jak jste se mohli bezpočetněkrát dozvědět, tak stát usiluje o udržení politické moci. V překladu to znamená, že stát usiluje o to, aby byl zachován občanský pořádek a stávající státní režim. Dále stát usiluje o to, aby u moci konkrétní politické strany zůstaly co nejdéle. Což je logické. Možná si spousta čtenářů řekne, že projekt "Chaos in my head" je sice velice dobře zpracovaný, ale uvedená fakta se nemohou zakládat na pravé podstatě skutečností. My Vás zde přesvědčíme o tom, že naše fakta jsou pouze ověřená a zakládající se na pravé a reálné skutečnosti. Jak již bylo také bezpočetněkrát řečeno, nerozporujte tyto fakta, to jsme učinili za vás. S fakty se plně ztotožněte, jen tak se vymaníte z jejich područí, které vám sděluje, svět je krásný, svobodný, a s námi bezpečný.

Text Františka Matějky: (Citace: V parlamentu odhlasovali pokus o likvidaci mimoparlamentní politické konkurence

Zatímco se média věnovala jiným tématům, parlamentní strany šly potichu, před volbami v roce 2017, preventivně po krku neparlamentní konkurenci. Dvěma novelami bezprecedentně posílily svoji pozici a zkusily se více zabetonovat.

Jde o novelu Zákona č. 424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (zdroj zde) a novelu zákonů volebních (zdroje zde a zde). Zmíním v bodech jen to základní, což zdaleka není vše:

1) Byl zřízen nový úřad se sídlem v Brně, který bude kontrolovat všechny politické strany v ČR, a který má obrovské pravomoci. V jeho čele bude pět lidí s šestiletým mandátem, přičemž tito lidé budou jmenováni stranami v parlamentu. V takovém případě si můžeme o nezávislosti, zejména před volbami a při ohrožení jejich výměnou ve Sněmovně či Senátu, nechat jen zdát. Rozhodovat budou například o správnosti účetnictví, nebo dle vlastního zvážení o oprávněnosti výdajů. Úřad povede správní řízení, přičemž řada nových termínů, použitých zejména v zákoně o politických stranách, nemá svůj ustálený výklad. Kontrolované subjekty, dost možná na zakázku či na základě účelové provokace, tak budou vystaveny výkladu právě úřadu, obsazeném parlamentními stranami, přičemž po dobu řízení bude mít úřad právo rozhodnout například o pozdržení příspěvků od státu na činnost stran.

2) Nově mají politické strany možnost založit si vlastní politický institut jako neziskovou organizaci. Tyto neziskovky mají právo na automatický příjem peněz ze státního rozpočtu a to každý rok ve výši 10 % z celkových příjmů strany za mandáty, tedy nad rámec dosavadních peněz pro strany ze státní kasy. Aby však politici nenechali nic náhodě a peníze občanů skončily jen u těch, kteří jsou tam teď, mají na tento automatický příspěvek nárok jen ty politické strany, které měly v parlamentu své zvolené zástupce alespoň dvě volební období. Pokud tedy příští rok uspěje nějaký subjekt ve sněmovních volbách poprvé, nebude mít, na rozdíl od současných parlamentních stran, na tuto podporu svého politického institutu nárok dalších osm let.

3) Skrytě zvýšili náklady ostatním, kteří už teď nemají tolik peněz na svou činnost. Zavedli povinnost mít minimálně čtyři bankovní účty na jakékoli úrovni autonomie strany. Pokud má tedy politická strana kromě centrály i například krajské pobočky, jedná se o 60 ze zákona povinných bankovních účtů. Pokud má strana samostatně hospodařící sdružení například ve městech, pak vždy po dalších čtyřech kusech účtů. Jedná se vždy o účet pro dary, operace související se zaměstnanci, ostatní výdaje a samostatný účet na základní kampaň. Na každou volební kampaň pak bude muset mít strana samostatný nový bankovní účet. U účtů na volební kampaň budou muset být ze zákona zmrazeny zůstatky peněz 180 dnů po volbách, teprve pak na ně bude moci strana sáhnout a případně převést jinam. Pro parlamentní strany je to jistě v pohodě, ty peníze mají. Pro ty neparlamentní je to likvidační, neboť nevyužité peníze na kampaň nebudou moct minimálně 180 dnů použít například na svůj provoz, čerpané služby, nebo mzdy zaměstnancům.

4) U platebních příkazů ve prospěch či k tíži všech účtů strany musí být vždy uveden účel. Pokud například dárce fyzická osoba neuvede do platebního příkazu, třeba jen na 5000,- Kč, slovo "dar", nejenže mu musí příjemce peníze vrátit, ale ještě mohou být obě strany transakce pokutovány až do výše 2 milionů korun. Pošlete dar a ještě dostanete flastr. Přijmete dar, nejste schopni ovlivnit, zda dárce napíše účel do platebního příkazu, a dostanete flastr.

5) Dary nad 1000,- Kč musí mít písemnou smlouvu. Všechny. Například dárci z řad vlastních členů, kteří svoji stranu podporují každý měsíc stokorunou, musí nově uzavřít písemnou smlouvu. Jsou omezeny dary na jednoho dárce a rok na maximální výši 3 miliony. Může se vám to zdát i tak hodně, nicméně i u neparlamentních stran platí, že kampaň stojí peníze (parlamentní strany dávaly doposud desítky či stovky milionů), a zatímco parlamentní strany na ni dostanou z veřejných peněz v rámci příspěvků za mandát, neparlamentní strany jsou v tomto souboji odkázány výhradně na své členy, příznivce a soukromé dárce. Pokud by se například někdo bohatý rozhodl věnovat kus svého majetku pro subjekt hájící svobodu proti současnému socialismu protože chce, aby jeho děti po jeho odchodu žily v podstatně svobodnější společnosti, než je teď, má smůlu on i neparlamentní politický subjekt.

6) Kromě opakovaných pokut až do výše 2 milionů korun, přičemž o tom, co je, nebo není správně, budou rozhodovat současnými parlamentními stranami jmenovaní byrokraté, zavedli také nejen propadnutí, ale i pokuty ve dvojnásobku přijatého či poskytnutého daru.

7) Pouze účet na přijaté dary musí být transparentní. Současné parlamentní strany chtějí zjevně vědět, kdo z firem či občanů poskytl dary někomu jinému, než právě jim. Zajímavé je, že nákladové účty ani účty na kampaně transparentní být nemusí. To by totiž mohly své karty, tedy od koho dostávají služby a komu poskytovatelé patří, odkrýt právě strany parlamentní, které novelu odhlasovaly.

8) Politické strany si sice mohou dál půjčovat na svoji činnost nebo volební kampaně, ovšem nově výhradně od bank a finančních ústavů, registrovaných u ČNB. Nikdo jiný nově nesmí politické straně půjčit peníze. Také v tomto případě se jedná o likvidaci neparlamentních stran v politické soutěži, neboť bez peněz se prostě kampaně dělat nedají a banky půjčí své peníze samozřejmě jen těm, u kterých je jistota či šance jistotě se blížící, že úvěr následně ze státních příspěvků za získané mandáty splatí. Jinými slovy současné v parlamentu etablované strany mohou mít v podstatě jistotu, že jim peníze na kampaň banky půjčí, zatímco jejich mimoparlamentní konkurenci nikoli.

Jak kdo hlasoval pro výše uvedené se můžete podívat v případě volebního zákona zde a zde, v případě zákona o politických stranách pak zde. Není bez zajímavosti, že tyto změny přišly potichu a bez zájmu médií zrovna v době, kdy je stále více lidí nespokojeno s dosavadní politikou a hledá změnu. Pro zabetonování pozic současných parlamentních stran a likvidaci možné konkurence udělali současní zákonodárci maximum. Že jde o bezprecedentní zásah do svobodné soutěže politických stran? Jistě. Jenže kdo by to řešil, když na pořadu mediálních dnů hlídacích psů demokracie byli Babiš, tábor v Letech, nebo migrační krize. Máme jen kousek k tomu, aby padaly věty typu "my bysme rádi věděli, kde je Mlíkař a kde je Profesor filosofie...". Snad s jediným rozdílem. Společně se snahou o likvidaci mimoparlamentní politické konkurence všemi nástroji zatím nemizí lidé).                                                                                                                       (Konec citace)

František Matějka (*1970) je český bloger, pro kterého je individuální svoboda a odpovědnost jedince nejvyšší hodnotou, stojící nad jakýmkoli politickým či společenským zřízením. Jeho nejnovější občanskou aktivitou je dopis o Oznámení Evropské radě o vystoupení České republiky z Evropské unie, ke kterému nabízí možnost se veřejně připojit. Je držitelem ocenění Bloger roku 2010, 2011 a 2012 na iDNES.cz, v roce 2013 se umístil na třetím místě, v letech 2014 a 2015 na místě druhém. Angažuje se v neziskové organizaci patriotů Hradiště Šárka, jejíž je zakladatelem a ředitelem, a která nečerpá žádné veřejné peníze z dotací ČR nebo EU. Kromě toho je například iniciátorem petice Hlas pro život, kterou podpořilo více než 215.000 občanů, vyzývající k možnosti využívat protonovou léčbu u českých onkologických pacientů. Mezi osobní zájmy řadí rodinu, architekturu, cestování, politiku a obrannou střelbu, přičemž zastává názor, že je lepší být souzen dvanácti, než nesen šesti. Společně se svou ženou provozuje bezplatné služby pro všechny (ne)kuřáky v České republice na adrese kdesekouri.cz. Má tři syny, pochází ze Slaného a žije v Mostě. Motto: Když Vám někdo bere svobodu silou, je to zlé. Horší ale je, když Vám ji bere v souladu se zákony, k jejichž vzniku dostal mandát.

Myslíte si neustále, že je režim demokracie o svobodě člověka? Máte ten pocit, že politici vše co činí, činí ve prospěch nás obyčejných lidí? Nebo jednají přesně tak, jak uvádíme my, díky lidským přirozeným pudům, což jasně dokazují fakta z minulosti.

Politická moc a její působení na občany je jedna věc. Tou druhá je, že sami politici se díky vlastnímu prospěchu a krátkozrakosti (hlouposti), dostali do podřízeného stavu. Základním ovlivňovatelem politické moci je tlak USA, který s provázaností s EU a jejími dotacemi vytvořil z ČR spojenecký tábor pro případnou invazi do Ruska. Jako členský stát NATO, budeme muset jejich rozhodnutí přijmout a budeme muset válčit v jejich válkách. Aniž bychom si to uvědomovali, tak USA neustále bojuje o nadvládu, což pevně drží na uzdě Rusko. Ale o tom se dočtete v sekci: Globální boj o moc, což je klíč k pochopení, proč se tak děje a kam směřujeme. Politická moc je ovlivňována tržní ekonomikou, která je ve vlastnictví soukromých korporací. A posledně je politická moc ovlivňována finančními závazky, které si ČR vytvořila. Mohli bychom dodat, že podřízenost je činěna i z EU, ale to je pouze mediální kabát něčeho absolutně většího, pro obyčejného člověka takřka nepochopitelného. Ano, po stránce zákonné, jsme ovládáni i EU, ke které máme podřízený stav, a který se mediálně tváří jako rovnoprávný. Uvědomme si, že politici ve vlastních státech nechtějí cokoli měnit k lepšímu, ale chtějí udržet stávající režim. Pokud by cokoli plošného učinili pro lidi, narušili by tím menatlitu režimu, který by automaticky zkolaboval. A proto se vše přitahuje, utahuje a rádoby svobodně odhlasovává. Pro vaši všeobecnou představu dejte šanci následnému videu, které vám otevře oči. Nic nefunguje jak má, ale to vy již víte. To co funguje jinde, funguje i u nás. Máme společný režim, ekonomiku, i globální politiku. Rozdíl je v kvantitě a síle.

Pochopili jste plně výše obsažená fakta? Uspořádali jste si správně myšlenky? Pro správné pochopení nesmíte rozporovat tyto fakta, nebo hledat protiargumenty. To jsme učinili za Vás, a proto se s výše uvedeným plně ztotožněte. Zamezte chaosu ve své hlavě.

Pokud jste výše uvedené informace plně nepochopili, doporučujeme vám zakoupit si knihu Podnikatel Vs. Podvodník. Lepší, sofistikovanou kuchařku na odhalení vlastních nepravd, které udržujete ve vaší hlavě, nenaleznete. Nezapomeňte, že nám byla spousta zkreslených informací od malička servírována našimi rodiči jako pravda pravdoucí, kteří taktéž tyto mylné informace nabyli od vlastních rodičů, přátel, známých a celkově od společenského naučného a mediálním systému. A věřte, že kniha vám nabídne daleko více propracovaných informací, než ve zkratce nabízí tento web.

Team EveryOne "Chaos in my head"