Globální boj o moc
Jak je vidět s přiloženého videa, které je až precizně přesné, tak veškerým vládám v historii lidstva šlo pouze o moc, války a zabírání území. To se do dnešního dne vůbec nezměnilo. Změnil se pouze způsob zabírání území, které je vedeno ekonomickou válkou. Avšak i dnes dominuje síla zbrojařského průmyslu, ale bojujte s něčím, co vyhladí celé lidstvo, když přesně to lidstvo potřebujete pro svoji moc. Naše prezentace započne tak trochu zrychleně, od roku 1492, kdy Kryštof Kolumbus objevil Ameriku. Závěr je již na vás.
Chtěli bychom vás upozornit, že sestavení naší prezentace se opírá o skutečnosti a fakta z historie, které si každý může ověřit. Tedy, nejedná se o konspirační teorii, nýbrž o studii nejpravděpodobnějšího vývoje politického a ekonomického směru s jasně ukazujícím cílem globálního řízení, které znáte pod konspiračním názvem NWO, ale trošku jinak, než doposud znáte. Žádné teze, žádné vize, pouze logické vysvětlení.
V roce 1492 Cristoforo Colombo (Kryštof Kolumbus) objevil pod Španělskou vlajkou Ameriku. Tím započala kolonizace nového území. Postupně se přidali Francouzi, Holanďané, Angličani, Rusové aj. V roce 1700 se v Evropě stal obrovský zvrat. Vymřel rod španělských Habsburků, čímž v roce 1701 započaly největší konflikty evropských velmocí o španělské dědictví. 11. dubna 1713 byla podepsaná mírová smlouva (Utrechtský mír), mezi Španělskem a Francií na jedné straně a Velkou Británií, Nizozemím, Portugalskem, Savojskem a Pruskem na straně druhé. Celkové boje o španělské dědictví byly ukončeny podepsáním mírové smlouvy mezi Francií a Rakouskem 7. března 1714 pod názvem Rastattský mír, ale to již není důležité. Důležité je datum 11. dubna 1713, kdy Anglie díky skvělé diplomacii a podepsání mírové smlouvy vytěžila nejvíce. Celkově vzato, Anglie postupně od roku 1701 ve válkách o španělské dědictví, často osadníky nazývané války královny Anny, následně v roce 1740 ve válce o rakouské dědictví, taktéž nazývané jako válka krále Jiřího, a posledně díky vojevůdci George Washingtonovi a generálu Jamesu Wolfovi Anglie zabrala celý severní kontinent Ameriky (mimo Aljašky). V roce 1775 se 13 kolonií na území dnešního USA vzbouřilo a Anglie se musela spokojit pouze s Kanadou. Zde je onen základ změny směru našeho vývoje, který se vám pokusíme co nejsnadněji vysvětlit.
George Washington byl synem zámožného majitele tabákových plantáží, který se neustále snažil dostat do Britského vojska, což vždy dopadlo neúspěchem. Souhrou náhod a historických událostí začal George Washington bojovat proti samotnému britskému vojsku krále Jiřího III., což ho dovedlo až do prezidentské pozice. Angličané i kolonisté si uvědomovali společné hodnoty a kořeny. Avšak díky George Washingtonovi se udála spousta věcí, o kterých se mediálně nehovoří. Král Jiří III. neuznal nezávislost Spojených států, a přes parlament nařídil zákaz obchodních vztahů mezi Anglií a neuznanými Spojenými státy. Nezávislost Spojených států byla přijata vládou Jiřího III. až v roce 1782-83, čímž se veškeré fyzické boje změnili na diplomatické války. Nesmíme opomenout fakt, že Anglie neustále vládla dnešní Kanadě. George Washington svojí diplomacií zajistil vytvoření první skupinky elitářů, kteří na obchodních vztazích mezi Spojenými státy a Anglií neuvěřitelně profitovali. Ty stejné elity, které ovládali Východoindickou společnost a ty stejné elity, které byli nejvlivnějšími občany jak Anglie, tak Spojených států, což byli obchodníci, kteří ze svých obrovských zisků zřídili první banky, ale i stávající bankéři. Je to logické. Ten kdo měl peníze, měl i moc. A peníze měl pouze ten, který měl komoditu k prodeji, nebo banku. A aby Spojené státy mohli prosperovat, protlačilo se vše prostřednictvím významných obchodníků, kteří měli politické funkce, ale i zastánce. Můžeme toto období nazvat jako zrod kontrolované a systematické diplomatické korupce, byť korupce byla dávno před tím. George Washington dal občanům Spojených států to, co potřebovali a zajistil tak nevědomě větší posílení zámožných majitelů farem a obchodníků, kteří díky své významnosti nejen že spolupracovali, ale i zastávali nevýznamnější pozice v politice. Je vám také jasné, že mezi nimi započali konkurenční války. Tedy majetky jedněch zámožných pánů, se různě přesouvali k jiným zámožným pánům. Jak toho dosáhli, přeskočíme. Přeskočíme i velké události bojů mezi Anglií a Kanadou a následným konfliktům Napoleonských válek. Pustíme se o několik let dál, do roku 1913, což je pro naši momentální dobu asi nejzásadnější. Co je potřeba připomenout, tak vztahy mezi Spojenými státy a Anglií se dochovali, jen díky profitujícím obchodníkům (elitářům) a bankéřům, jejichž aktivity od roku cca 1783 do roku 1910 zapříčinili vznik hrstky nejbohatších a nejvlivnějších rodin Evropy a Severní Ameriky, mezi které patří: Rockefellerovi, Morganovi, rodina Carnegie, rodina Henryho Forda, rodina DuPontů atd., atd. Jenže málo kdo si uvědomuje, kdy tyto rodiny vznikly. A ještě méně lidí ví, co tyto rodiny spojuje. Existuje spousta konspiračních teorií o těchto rodinách, ale my se držme pouze faktu. Nekoukejme na Henryho Forda, jako na osobnost, která podporovala Adolfa Hitlera, a který v roce 1938 obdržel "Záslužný řád Německého orla". Nekoukejme ani na Rockefellera, který vydělal na ropných produktech. Dívejme se, co tyto rodiny spojuje a co tyto rodiny učinili. Tyto rodiny spojují bankovní domy, které zřídili, nebo ve kterých měli obchodní podíly. Avšak, než se dostaneme k jádru celé problematiky, musíte si uvědomit, co v historii znamenalo mít peníze a jaký vliv měli peníze na vývoj celé historie lidstva. Malinko to zkrátíme a zrychlíme. Od roku xxx před naším letopočtem, (ale vezměme si datum 1492 našeho letopočtu, jako nějaký hmatatelný bod), až do dnešního dne se vše odvíjí na základě finančních transakcí. Kryštof Kolumbus by se bez finanční podpory nemohl vypravit na objevení Ameriky. Bez financí by nemohli probíhat žádné války. A ani by bez financí nemohl probíhat žádný obchod. A řádný obchod vyžadoval dostatek financí. Pokud se potopila nějaká obchodní loď, musela se nahradit jinou, včetně nákladu a to stálo peníze. Byli daně, což pociťovali nejen Anglický kolonizátoři dnešního USA, kteří museli odevzdávat daně králi Jiřímu III., což následně vedlo ke vzpourám a k nezávislosti Spojených států. Ale byly i banky a soukromý bankéři. To znamená, že ti nejlepší bankéři a banky spravovali finance královským rodinám, a státům a měli tak nejen obrovský politický vliv, ale i finanční zisk. A není ani tajemstvím, že si státníci od těchto bank půjčovali peníze na své války, výpravy, stavby apod. A pokud byli královské rodiny, respektive vlády závislý na půjčce od banky, tak co by se stalo, kdyby banka nepůjčila králi peníze na válku? Jednoduše by král prohrál a na trůně by se objevil jiný král, který díky financím mohl protivníka porazit. Ostatně i mniši z Opatovického kláštera, kteří byli velmi majetní, si ke konci svého působení v Opatovicích platili vojsko, než před husitským tažením utekli. A dnes se nic nezměnilo. Jakákoli válka potřebuje dostatek financí. Jakýkoli obchod potřebuje dostatek financí. Vlastně tak jak vnímáme peníze ve společnosti dnes, tak byly vnímány i tenkrát, akorát trh nebyl zasycen toliko produkty, jako vidíme dnes. Ale i tenkrát se za vše platilo. A bylo to daleko horší, protože ceny nebyly řízeny tržní ekonomikou prosperity státu, ale kvantitou produktů v dané zemi, načež doplatili Rusové na Aljašce, která nebyla vhodná na pěstování úrody. Zároveň byly výplaty, které měli všichni vojáci, mořeplavci, ale i stavitelé apod. A pokud nějaký stát podporoval kolonizaci, tak musel pravidelně zasílat zásoby, a to až do doby, než kolonie byla soběstačná, nezávislá na dodávkách z Evropy, načež doplatila nejedna výprava, ale i státní kasa. Co vám tímto sdělujeme? Pouze skutečnost, že systém se vůbec nezměnil. Státníci si půjčili peníze od bank, které z vybraných daní od lidí, zase bankám vraceli zpět, a to funguje do dnes. Ale přeci je dnes něco jinak, než dříve.
Vraťme se k roku 1913, který jak již bylo prezentováno, měl pro naší Českou republiku zásadní vliv. V roce 1913 v USA byla založena Federální rezervní banka, neboli centrální bankovní systém Spojených států amerických ve zkratce FED, která jako druhá banka na světě byla v soukromém vlastnictví. Tou první byla Bank of England založena roku 1694 Williamem Pattersonem, která byla Anglickou vládou plně znárodněna v polovině 20 století. Nebudeme nyní popisovat, za jakých okolností byl založen FED. Faktem je, že FED z nuly vytiskl státu USA např. 4 miliardy dolarů a stát USA byl povinen je soukromému FED vrátit včetně úrokové sazby. Tím se ze dne na den stala z vlastníků FED skupinka miliardářů, mající vliv na ekonomiku USA a tedy nepochybně i na její vládu. Protože vznikaly různé ekonomické krize, tak FED byl klíčem k jejich potlačení. Stačilo vytisknout pár bankovek z ničeho a bylo to. Pokud krachovala banka, tak ji vyplatili, pokud krachoval podnik, tak ho koupili. Jenže nikdo si neuvědomuje, že tisknout peníze podle libosti znamená i hýbat ekonomickou situací. Je to stejné jako u válek. Nebude mít stát peníze na válku, nemůže ani vyhrát. Při krachu na newyorské burze v roce 1929 vlastníci FED skoupili většinu krachujících společností. Tento krach se dotknul i celé Evropy. Rusko jako jediné, nebylo tímto řízeným krachem nijak ovlivněno. Ba naopak. Rusko vycítilo ekonomickou příležitost a začalo si dělat zálusk na průmyslové obsazení oslabené Evropy, což se nelíbilo Anglickým a Americkým elitářům, a tak začali nejen financovat Hitlera (podporovali jeho kampaň), ale započali vytvářet průmyslově prosperující Německo, které mělo za účel výrazně oslabit Ruskou ekonomiku. Jenže Ruská ekonomika nebyla závislá na centrálním bankovnictví a vesměs financovala celých chod Ruska z vlastních zdrojů, které měla z obchodů a daní. (K tomuto existují listinné důkazy o obrovském načerpávání financí do Německa od Anglických a Amerických bank). Jak již bylo řečeno, válka bez peněz nemůže existovat, a kde by Hitler v krachujícím Německu vzal peníze na válku, a válku takovýchto rozměrů? Kde by vzalo Německo na obnovu ekonomiky? Tento počin měl více podpor. Hlavní bylo Rusko oslabit ekonomicky, což se i přes obrovské načerpávání financí a prosperitu Německa nestalo, a tak vznikla II. Světová válka. To že díky II. Světové válce se stabilizovala ekonomika USA, která jako jediná začala profitovat, a ještě více profitovali elitáři vlastnící banky a strategické koncerny necháme tiše spát. Co ale zmíníme, tak skutečnost, že Hitlera podporovali ve válce nejen Američané, ale i Angličané, kteří již ovládali strategické průmyslové celky celého Německa. Opět skoro nikdo neví, že USA dodávali zbraně Německu, jakožto Henry Ford pro Německo vyráběl technologie díky Volkswagenu, který jeho společnost vlastnila apod. Ale to že jedna z největších amerických bank byla po válce zavřena z napomáhání nepříteli a anglická centrální byla znárodněna, ví málo kdo. A přitom tyto informace na internetu jsou, v podobě článků z tehdejších novin apod. Škola nám dala jasně daná fakta, která jsou ochuzena o pravá fakta. Hitler díky dodaným financím, které předcházeli elitářským návštěvám, začal plně chápat vznik I. Světové války. Začal plně chápat důvody, proč byla v Německu ekonomická krize. Začal si také uvědomovat, že za provázky tahá jedna jediná židovská rodina, která řídila již v té době celý svět prostřednictvím ekonomiky, která je rodinně provázána i s jinými rodinami výše uvedenými. A proto chtěl Hitler všechny židy vyhladit. Vymkl se jim kontrole, tak jako jiné osobnosti lidské historie, kterým dali moc. Jenže Hitler byl již v Rusku a úspěšně ho likvidoval. Zvrat se stal v momentě, kdy Hitler začal prohrávat. V ten moment museli vymyslet plán, který by Rusům znemožnil obsadit oficiálně celou Evropu. Proto se zrodila akce Pearl Harbor, čímž se do války zapojilo USA. To vše pro ochranu území, které již vlastnili oligarchové, jen proto, aby nepřipadlo Rusům, které by tento krok vystřelil ještě víše nahoru, než byli před válkou. Ten co nás údajně měl osvobodit, byl strůjcem onoho zla. Válka ve Vietnamu, vpád do Afganistánu a jiné války, které se dějí. Vše je o penězích a o obrovské moci. Odpovězte si sami. Proč by stát, který financoval II. Světovou válku se vměšoval do války, ze které nejvíce prosperoval? Všechny evropské státy šly ke dnu a USA šlo nahoru. Proč by stát, který financoval Hitlera se nakonec obrátil proti Hitlerovi? Proč by se USA spojovalo s Ruskem? Se státem, proti kterému neustále bojuje, stejně jak tomu bylo ve studené válce a je tomu i dnes? Faktem je, že bankéři ze západu financovali Hitlera. To je nesporný fakt. Faktem je, že krachující Německo nemohlo mít peníze na obnovení průmyslu, natož na válku. A faktem také je, že se USA přidalo na stranu Ruska, aby ukončili válku, a jako daň za zrod této katastrofy museli Rusku obětovat území po Berlín. Nebo proč si myslíte, že by si Rusko nárokovalo území, ze kterého pouze vytlačovali Hitlera, který je napadl? Rusům bylo jedno, že Hitler napadl Polsko, do války se nezapojili. Rusům bylo jedno, že Hitler napadl Československo. Ale nebylo mu jedno, když Hitler napadl Rusko a ve výsledku zjistili, že vše mají na starosti západní státy. Ani Ruská vláda není padlá na hlavu, že by neviděla rapidně vzkvétající Německou ekonomiku a masivní válku, která musela stát miliardy, které samo Německo nemělo. Proto připadlo Rusku území až po Berlín.
Možná jste plný rozpaků a myslíte si, že to jsou námi nepodložené teze, ale věřte, že o žádné teze nejde. Vše se zakládá na historii a jejím vývoji, který je hnán pouze finanční stránkou. Bez financí nelze učinit nic, bez financí lze pouze polemizovat. A abychom vás přesvědčili, tak přikládáme soubor PDF, který si můžete ověřit bod po bodu. Budete určitě valit oči, jaké informace jsou potlačeny, byť jsou oficiálně ověřitelné.
Druhá světová válka je jen jedna z těch známých kauz, které lidé vnímají jinak, než by mělo být. Jenže boj o globální moc jde absolutně jiným směrem, než se na první pohled zdá. Každý člověk je upoután na informace z médií, které vytváří absolutně odlišné informační prostředí, než by mělo být. Je třeba si uvědomit, že globální řízení jde pouze dvěma směry. Tím první je politické globální řízení, kterým je například Evropská Unie a tím druhým je samotná ekonomika. Sami si odpovězte co je silnější. My se na náš svět podíváme ještě jedním obrazem, což je Sametová revoluce. Přesněji přechod z Komunistického režimu na režim demokratický.
Jak již bylo zmíněno, tak každé vládě jde o udržení státního režimu a moci, tedy zachování nastavených hodnot, což se učiní pouze kvalitním ovlivňováním a řízením lidí. Jenže Rusku šlo o něco většího než pouze o komunistický režim. Rusko se nedokázalo smířit s akcí, která vyvrcholila ve II. Světovou válku, a která byla jasně vytvořena jen pro úpadek Ruské ekonomiky. A tak se vypracoval plán na ekonomický úpadek oněch oligarchů, kteří onen zrod druhé světové války zinscenovali. Málo kdo tedy ví, že komunistický režim měl být nejsvobodnějším režimem na světě, byť se vše řešilo hrubou silou a odstraňováním nepohodlných lidí. Představte si systém, ve kterém obyčejní lidé chodí do práce, ale nedostávají žádnou výplatu. Avšak vše v rámci státu mají plně zdarma. Potraviny, vodu, elektrickou energii, pohonné hmoty, automobily, dovolené apod. Aby toto mohlo nastat, tak bylo potřeba všechny lidi informačně blokovat, aby se neprohlubovali negativní vlastnosti přirozených pudů každého člověka, což byl materialismus a sobectví. Musel se u všech lidí vytvořit stejný životní standard, tedy takové finanční prostředí, které by neohrožovalo existenci rodiny, což se komunistům podařilo dokonale. Strach měl mít člověk pouze z činností, které by byli proti rozvratu státu a jeho režimu. Pravdou je, že naše rodiny neřešili nějakou politiku. Většina dětí se těšila na dětské tábory, rodiče na víkendy strávené na chalupě. A spousta dalších lidí na sportovní a kulturní akce, jako byl hokej, volejbal, divadla, kina apod. A nedostatek zboží? Komunistický režim neměl problém pustit na trh více zboží. Jenže komunisti věděli, že čím více zboží, tím větší závislost na onom zboží, o čemž jsme si již napsali. A to je politika demokratického režimu, nikoli komunistického. A průvod míru? Všichni jsme věděli, že do průvodu musíme. Všichni jsme věděli, že pracovat musíme. Ale nám to nevadilo. Dělali to všichni, tak jsme to brali normálně. Co nám vadilo, tak stal-li se průser, byli jsme degradováni na horší pracovní pozici. Jenže pokud se to stane dnes, tak jsme z práce vyhozeni. Ale ve své podstatě jsme byli šťastnou a spokojenou rodinou. Užívali jsme si života na chatách, na tuzemských dovolených, kde bylo neustále plno lidí. Výletní a rekreační místa byla plně zaplněna tuzemskými lidmi. Všichni se zdravili, pomáhali si, a na řádnou výchovu dětí stačil pořádný pohlavek a bylo to, což se o dnešních dětech říci nedá. Vesměs za komunistického režimu, pokud se učinila klukovina, tak i policajti přimhouřili oči a vše se obešlo bez trestu. Ve své podstatě, ten negativní komunistický režim měl systém, který sice potlačoval práva lidí, ale zároveň jim dával takové hodnoty, o kterých si dnes můžeme jen nechat zdát. Co z toho plyne? Že kdyby se komunistům podařil do systému implementovat onen stav bez peněz, tak jediné finance by měla vláda při obchodech s jinými státy. Nikdy se to nestalo a možná dobře, možná špatně. Faktem je, že komunisti nebyly schopni tento proces dotáhnout do zdárného konce. Avšak kdyby se jim to podařilo, tak by ve světě existoval režim, kde se sice musí pracovat, ale vše je zadarmo s obrovskými přebytky. Takto by se jim podařilo vymýtit nejen finanční systém ze svých zemí, ale i ze zemí, které by se postupně přidávali do systému. Ostatně to samé činí EU, akorát s opačným směrem a podmínkami.
Ale postupme dál. Tak jak se komunistům nedařilo do systému implementovat to své, tak demokratickým zemím se dařilo úspěšně nabourávat ekonomiku Rusky ovládaných zemí. Opětovně oligarchové, kteří tahali za provázky, zapříčinili pád Ruského režimu. Pochopili, že tam kde to nejde hrubou silou, se musí jít hlavou. V Rusku se komunismus pomalu rozpadal, i když byl režim neustále v chodu. Ono mít velký průmysl a nevyvážet nic na západ, který dobře platil nelze. Rusové si sami pád režimu zajistili vstupem do globální ekonomiky. Každopádně v prosinci roku 1988 naši Československou zem navštívil François Mitterrand, Francouzský prezident. Ten se 9. prosince setkal s představiteli českého disentu a signatáři charty 77. O necelý rok na to, byla Sametová revoluce, kdy na Václavském náměstí byli i lidé žijící v exilu odsouzeni komunistickým režimem k trestu smrti. Například lidé se Svobodné Evropy, apod. Jak tito lidé mohli nabýt dojmu, že dav nebude rozprášen a oni popraveni? Ale dál. Byla nám nabídnuta svoboda, za podmínky otevřeného tržního hospodářství a přijetí režimu demokracie. Vše ostatní zajistili stejné osobnosti v pozadí. To stejné platilo pro rozdělení republiky. To je i důvod, proč máme rádoby dokonalou Ústavu ČR, která se do dnešního dne změnila pouze ve volbě prezidenta. Jako bychom ty kvalitní a profesionální politiky najednou ztratili. Přeci, ten kdo se podepíše pod Ústavu, tak ji musel vytvořit. A tentýž tým lidí nastavují veškeré zákony. Něco zde nesedí, že?. Ale proč to vše? Je to úplně jednoduché. I když dnes máme mylný dojem o globálním boji za účelem celosvětového řízení, kde Čína, Rusko a hlavně Amerika mají k tomuto tendence, tak realita je absolutně jinde. Veškeré vlády jsou závislé na penězích, bankách a bankéřích. FED je pouze jeden z nástrojů, díky kterému se podařilo několika rodinám ovládnout strategicky světově důležité společnosti, surovinová pole a banky. Co je ale nadřazeno všem těmto generujícím společnostem, je globální ekonomika. A globální ekonomika je tvořena z oněch strategicky důležitých společností držící komodity, veškerých dluhů, a hlavně, ze státních Bankovních domů.
Co jsme vám to vlastně sdělili? Jak již historie ukázala, tak na základě prosperity Německa, nebo pádu komunismu, ale i jiných států z celého světa, za vše mohou peníze, přesněji ti kdo ovládají peníze. Největší globální řízení lidí není prostřednictvím moci států, ale národních bank jednotlivých států, které jsou řízeny ve výsledku systémem FED, který svojí činností a systémem z dluhů vytvoří dluh lidí, kteří v podobě daní jsou zadlužovány. A ani se tím nikdo netají. Na stránkách FED, ale i na Wikipedii si najdete, že systém FED využívá absolutně každá banka. Tedy kouzelný systém, který uspokojuje pouze elitu bohatých. A kdo že jsou ta elita? Určitě jste si všimli, že jsme jednu rodinu nejmenovali, pouze jsme ji označili slovem rodina. Než vám odhalíme ono veřejné tajemství oné rodiny, která má prsty v absolutně ve všem, co se dnes v politice a ekonomice děje, tak si velmi pamatujte vše výše napsané. Ono to spolu velmi souvisí. Jenom dodáme jednu podstatnou informaci, kterou jsme zatím nezmínili. Lidé ovládající strategické pozice ve vládách, organizacích a předních korporacích jsou věřícími lidmi. Ale pojďme zpět k oné nejmenované rodině.
Vrátíme se do 18. století našeho letopočtu, kdy jeden člověk se stal osobním bankéřem hessenského prince Viliama IX., kterému radil ve významných finančních operacích. Byl to Mayer Amschel Rothschild, zakladatel rodu Rothschildů. Kariéra Mayera Rothschilda nabírala na obrátkách, vypracoval se jako poradce a soukromý bankéř nejen Rakouského císaře, ale i mnohých evropských králů. Ukázalo se, že zakladatel dynastie měl velký cit pro obchodování. Tento cit zdědilo i jeho pět synů, kteří se podle vzoru svého úspěšného otce stali vyhledávanými finančními odborníky. Zakrátko opustili rodný Frankfurt, aby ve finančních centrech starého kontinentu předvedli finanční magii přeměňování dluhů na peníze (Monetární systém). Kvinteto finančních mágů se po smrti svého otce, kterého císař František I. posmrtně povýšil do šlechtického stavu, staralo o transakce mnohých států. Jejich služby využívali vlády Anglie, Francie, Pruska, Rakouska, Belgie, Španělska, Portugalska i Brazílie. Rothschildovská banka zřízená v letním sídle neapolského krále spravovala dokonce i finance Svaté stolice. Pětice bratrů byla osobními bankéři mnohých evropských králů. A jejich peníze výhodně investovali po celém světě.
Amschel Rothschild byl prozíravý muž. Aby se jméno rodiny nespojovalo se žádnými skandály, ve své závěti zakázal členům rodiny soudit se pro majetek. Aby se majetek dynastie v budoucnosti nedělil, přikázal uzavírat manželství pouze mezi sestřenicemi a bratranci. I díky tomuto kroku rodina velmi brzo vlastnila renomované bankovní domy po celém světě a vliv jejich členů na chod světa nezadržitelně rostl. V jejich rukách bylo nejen obrovské množství peněz, ale i to, zda svět bude mít mír, nebo se národy budou zabíjet ve válečném konfliktu. Pokud Rothschildovci neposkytli nějakému panovníkovi peníze, na vojnu mohl zapomenout. Ostřílený finančníci rychle pochopili, že vojna není jen o utrpení lidí, ale i cesta k obrovským ziskům. Proto často financovali znepřátelené tábory. Historici jsou zajedno, že v druhé polovině 19. století Rothschildovci rozhodovali nejen o vojně a míru, ale jejich peníze měli vliv i na to, kdo bude vítězem vojenského konfliktu. Podle tvrzení historiků se ze svých bankovních kanceláří postarali i o to, aby anglický lord Wellington na poli při belgické vesnici Waterloo porazil ve slavné bitvě Napoleona. Jejich banky poskytli Angličanům velký balík peněz. Kdo ví, zda Angličani tušili, že půjčili pět miliónů britských liber i Napoleonovi. Po porážce Napoleona, kterého vystřídal na trůně král Ludovít XVIII., Rothschildovci opět získali v krajině galského kohouta velký vliv. A splácení státních dluhů Francií i Anglií jim znova přineslo obrovské zisky. I tato vojna se klanu bankéřů vyplatila. V roce 1850 vydělal James Rothschild na transakcích v Americe 40 miliónů dolarů, což byl v té době majetek nepředstavitelné hodnoty. U Paříže si dal postavit nové sídlo, které král Viliam I. okomentoval slovy: "To by si králové dovolit nemohli. To může patřit pouze Rothschildovi." Tehdy rodina rozšířila pole svojí působnosti. Mimo bankovnictví a finančního poradenství se začali zajímat i o investování do výstavby a provozování železnic (rodina Morganovců). Svůj zájem soustředili na investování do hornictví a těžby ropy. Jejich impérium nabíralo na síle ze dne na den, s každým přibývajícím miliónem. V polovině 19. století se už považovali za nejbohatší rodinu světa. Tento primát si udrželi dodnes. Mimo paláců ve Vídni, několika zámků v Německu, obchodních domů v Evropě a Americe, vlastnili i slavné vinice u Bordeaux. Bylo veřejným tajemstvím, že byli i majiteli největšího zlatého pokladu. Podle archivních materiálů ukrývali v podzemních trezorech několika londýnských bank tisíce tun zlatých cihliček. I když jim vlastní finanční ústav od roku 1919 určoval ceny zlata pro celý svět, na jeho prodeji či nakupování vydělali obrovské peníze. Každá změna kurzu jim přinášela zisk. Zatímco jiní nečekanou změnou kurzu zlata bankrotovali, páchali sebevraždy, Rothschildovci bohatli. Podle renomovaných ekonomů za posledních 200 roků nemůže Rothschildovcům v bohatství nikdo konkurovat. Přestože v obou světových válkách přišli o velké pozemky a několik zámků, jejich bohatství to neohrozilo. Rothschildové o sobě rádi hovoří jako o průměrně bohaté rodině, jako o filantropech a štědrých mecenáších umění. Zprávy ve světových denících o jejich neuvěřitelném bohatství komentují slovy, že to jsou pouze konspirační teorie novinářů. Pod dějiny dynastie se výrazně podepsal i Edmond James de Rothschild. Koncem 19. století koupil v Palestině rozsáhlé pozemky, svými penězi podpořil založení dvou osad a stal se tak jedním z hlavních mecenášů a opor sionismu. V roce 1924 založil Palestinské kolonizační sdružení, které vlastnilo v Palestině více než 500 čtverečních kilometrů půdy. Podle odhadů ho podpora sdružení ruských židovských emigrantů a budování osad v Palestině vyšly asi na 50 milionů dolarů. Z vděčnosti za tuto podporu je po Rothschildech v Tel Avivu pojmenovaný jeden bulvár. Po smrti Edmonda Rothschilda pokračoval v jeho díle syn James Armand de Rothschild se svou manželkou. Jejich pomoc izraelskému státu nebyla pouze symbolická. Například na výstavbu sídla izraelského parlamentu věnovali 16 milionů izraelských liber. Z jejich peněz byla postavena i budova izraelského nejvyššího soudního dvora. Izrael dnes patří celé této rodině, která je ryze židovská. Pravá domovina je Izrael. A proto neustále vláda USA poskytuje Izraeli finanční podpory. 13. 9. 2016 byla poskytnuta státem USA, státu Izrael 38 miliard dolarů. A víte co je na tom nejkrásnější? Česká republika nepochopitelně podporuje také Izrael, tak jako půlku světa. Ale to je politika, nebo ne?
Německo, Rakousko, Francie, Anglie, Itálie, Španělsko a Austrálie. Všude tam žili v 19. století členové Rothschildovské dynastie. Aby se majetek klanu nedělil, aby ani částečky bohatství nepřipadli jiným rodinám... I dnes jsou sňatky mezi rodinnými příslušníky docela běžné. Rothschildům se dařilo a daří i na americké půdě. Předpokládá se, že jsou více jak 50% spoluvlastníky soukromé Americké centrální banky FED, která je hlavním regulátorem dolaru a kontroluje celou bankovní soustavu (včetně ČR). (Předpokládá se, protože Rothschieldovi byly v době zřízení FED největšími bankéři na Světě a to díky finančním kouzlům pod názvem monetární systém, který FED bere jako hlavní obchodní nástroj). Od roku 1902 rodina vlastní spolu s nizozemskou královskou rodinou podíly v největším ropném koncernu Shell, atd., atd. Ekonomové, kteří bijí na poplach, že svět vlastní a řídí pouze malá skupinka nejbohatších rodin, jsou přesvědčeni, že tyto dynastie neovládají pouze banky a hospodářství malých zemí, ale i takové organizace, jako jsou OSN, Světová banka či Mezinárodní měnový fond. A logicky i EU a tím i centrální banky členských států včetně ČR. Pokud mají pravdu, což historie podporuje a nerozporuje, pak za nitky v těchto nadnárodních organizacích potahují Rothschildové.
Rothschildovci jsou jedinou rodinou, která od cca roku 1760 působí na vrcholovém bankovnictví po celé Evropě a následně i na Světě. Od roku 1760 jsou u každé vlády. Tak jak se králové, císaři a politici mění, vždy přebírají od minulé vlády hodnotné prvky. Rothschildovi byli vždy hodnotnou komoditou, a nikdo neměl potřebu je za kohokoli měnit. Tak tomu zůstalo až do dnes, až na skutečnost, že rodina Rothschildů vlastní absolutně vše. Dnes klan Rothschildů čítá desítek linií, ale jen prvních 13 linií je na nejvyšším vrcholu. Linie, které jsou provázány jmény výše uvedené. A věřte, že rodina Kennedyů, Bushových, Onassisů ale i Russellů, Bundyů, Freemanů, Collinsů, Astorů a rodina Li, jsou na samém vrcholu finanční pyramidy. Všechny rody jsou různě rodinně provázány a zároveň mají samostatnou historii v původu. Jak bylo velkým finančním mágem v poslední závěti stanoveno, tak se i stalo, až na trošku rozšířené rodinné klany. Bohužel se v každé rodině najde někdo, kdo je černou ovcí. U rodiny Kennedyů to byl John Fitzgerald Kennedy. Závěrem, každý významný politik USA je přes svoji pokrevní linii spojen s pokrevní linií 13 -ti rodin v čele s rodinou Rothschildových. Jen si představte, jak fungovali bohatí a jak se uzavírala manželství. Myslíte si, že je dnes něco jinak? Proč Rothschildovci nejsou uvedeni v žebříčku Forbes? Jejich vláda trvá od 18. století a jejich finanční vliv jde s nimi. Jejich moc je tak vysoká, že jsou schopni hýbat jakoukoli politikou, a to i tou českou. Jenže jim pro ovládnutí světa stačí, aby státy přijali jejich finanční systém.
Dnes jejich systém nevyužívá 5 států na světě. A aby jejich systém byl využíván i jimi, tak je potřeba válek, které zničí celý stát. Následně dodají prostřednictvím USA, nebo EU štědré finance na obnovu státu a nový státníci přijmou jejich systém. Systém demokracie, kde se vše oficiálně řídí politickým systémem a zákony, které každý dodržuje. Ten politický systém, který je ovládán soukromníky, kteří financují a zadlužují strategicky vše, co je v jejich systému. Důležité pro radikální změny je vytvoření stanného práva, což umožňuje implementovat negativní zákony bez přímé účasti podřízených lidí. Rozdělení Islámského státu mezi Rusko, Turecko, USA, Francii je jen politická hra. Ve výsledku jde o režim demokracie, který bude v zemi implementován. Země se rozdělí asi takto.: Turecko obdrží správu země, USA obdrží ochranu země s NATO, Rusko obdrží Ropu, která půjde do Evropy a Francie získá člena EU včetně Turecka. Všechny strany jsou spokojeny. No a Rothschildovci přes svá kouzla zajistí finance na obnovu zdevastované země, kde se zaberou oligarchy průmyslová odvětví, tak jak tomu bylo po I. světové válce v Německu atd.
Přiložené video, vám objasní více než my zde ve zkratce.
Fotogalerie: provázanost jedné rodinné linie ze 13 -ti. Každá společnost zde uvedená je hodnocena v žebříčku Forbes, mezi TOP 300.
Pár slov mimo záznam o rodině Kennedyových:
Sémě Briana Caeneddiho, prvního Kennedyho, známého také jako Brian Boru, bylo rozseto v mnoha královských rodinách. Kennedyové se mj. sňatky dostali mezi skotskou šlechtu. Např. Archibald Kennedy, známější spíše jako markýz z Ailsy, se oženil s dcerou krále Roberta III. Je nesporné, že původ Kennedyů je v Irsku a jsou potomky Briana Bory a jeho synovce, který se psal "Cinneide". Později se jméno změnilo na O'Kennedy. Původně pocházeli z Dalcassionu a sídlili v blízkosti Killaghoe a Killokennedy. Poté byli O'Brieny a MacNamary vypuzeni jinam a nakonec se stali pány z Ormondu. Tato oblast se nyní jmenuje Nord-Tipperary a dodnes se tam vyskytuje hodně Kennedyů. Rod Kennedyů byl až do 16. století velmi významný a mocný.
Dnes jsou Kennedyové sňatky těsně propojeni s následujícími jmény: Freeman, Reagan, Russell, Smith, Collins, Rockefeller, a Fitzpatrick, což je mocná irská rodina, v jejímž erbu je drak a lev. Dějiny Fitzpatricků sahají zpět až do Francie a různými sňatky se přiženili do "třinácté pokrevní linie".
Nejrůznější války byly dopředu připraveny, stejně jako i jejich výsledek. Mnohé, co politici veřejnosti říkají, slouží pouze jejich vlastnímu prospěchu a nejčastěji jsou to pouhé lži. Jack Kennedy, který před druhou světovou válkou zastával respektovaný úřad velvyslance USA ve Velké Británii, měl pověst člověka, který je proti vstupu Spojených států do války poté, co do ní byly zataženy Německo a Anglie. Zatímco Kennedy veřejnosti předstíral, že je proti americké účasti na válce, potají spolupracoval s prezidentem (a zednářem 33. stupně) Rooseveltem. Mocnostem v pozadí sloužil jako důležitá postava ke klamání americké veřejnosti. Jedním z lidí pracujících pro americké velvyslanectví byl Tyrel Gatewood Kent, dlouholetý funkcionář konzulátu. Díky tomu zjistil, že Kennedy a Roosevelt dělají potají všechno, aby zatáhli Spojené státy do války a přelhali lid své vlastní země.
Kromě jiných to byl na prvním místě Roosevelt, který vůbec umožnil japonský útok na Pearl Harbor! Bylo napsáno již hodně o tom, že Roosevelt dopředu věděl o útoku na Pearl Harbor, stejně jako o americké provokaci, která japonskou odvedu, dělala prakticky nevyhnutelnou. Informace o chystaném útoku měl Roosevelt z nejméně osmi různých zdrojů. Z průkazního materiálu vyšlo po válce jednoznačně najevo, že Roosevelt věděl nejméně 48 hodin o záměru Japonců napadnout Pearl Harbor. Nicméně neudělal ani to nejmenší, aby varoval námořníky i civilisty na Havaji, protože počítal s tím, že útokem šokovaná americká veřejnost bude souhlasit se vstupem do evropské války, což potřebovali.
Jackie Bouvier Kennedy Onassis, s níž se John F. Kennedy oženil, byla spojena s Auchinclossey, skotskou pokrevní dynastií iluminátů. Lze si snadno představit, jaké rodinné svazky tento "clan Auchinclossů" v historii měl: Bundy, Grosvenor, Rockefeller, Tiffany, Vanderbilt, Winthrop a mnoho dalších. Kdyby nebyl John F. Kennedy zavražděn a jeho život se nedočkal tak důkladného probádání, pravděpodobně nikdy by se nám nepoodhalila záclona tajemství a my bychom nepoznali iluminátskou rodinu Kennedyů.
Zpočátku to pro ilumináty vypadalo, jako by John. F. Kennedy byl tím "správným" prezidentem, ale John se přesto se svým bratrem rozhodl využít svých znalostí a známostí k vystoupení proti ďábelskému spiknutí. Zvláště nenáviděli mocné ilumináty, jako byl např. Aristoteles Onassis.
Bratři Kennedyové znali principy spiknutí již do dětství a to jim asi dodávalo odvahu k vystoupení proti iluminátům. Avšak ani Johnovi ani Robertovi se nedostalo speciálního výcviku a indoktrinace iluminátů jako jejich staršímu bratrovi. Roku 1961 utrpěl Joseph Kennedy infarkt; bratři usoudili, že přišla jejich chvíle k ráznému vystoupení proti spiklencům.
Kennedy slíbil rozmělnit CIA na tisíc kousků a kromě toho navrhl systém, podle nějž by vláda USA znovu sama emitovala své peníze, aniž by z toho musela platit úroky iluminátům. Kromě toho se chtěl vyvázat z vietnamské války, zinscenované ilumináty.
CIA usilovala J. F. Kennedymu o život od té doby, kdy ilumináti poznali, že nehodlá být jejich loutkou. Ředitel CIA dělal všechno možné, aby ztroskotala invaze na Kubu, známá jako operace ze Zátoky sviní. Byl osobně odpovědný za to, že se pozemnímu výsadku nedostalo letecké podpory, což rozhodlo o krachu akce. Ilumináti a jejich média samozřejmě dělali všechno možné, aby svalili vinu za debakl na JFK. Znělo to dobře a poctivě, když CIA tvrdila, že veřejnosti předložila celou pravdu. Veřejnost však nebyla dost zkušená, aby poznala, že je ilumináty kontrolovaným tiskem mobilizována proti samotnému prezidentovi.
John F. Kennedy měl dva vlivné a mocné přátele, kteří jej chtěli podpořit v boji proti iluminátům, avšak ještě před dallaským atentátem byli sami odstraněni. Jedním z nich byl senátor Estes Fefauver, jemuž byl podán nevhodný lék, vedoucí 8. srpna 1963 k náhlému a smrtelnému infarktu. Dalším Kennedyho přítelem byl vydavatel listu "Washington Post" Phillip Graham. Jeho manželka Katherine, rozená Meyerová, však byla ochotnou a přesvědčenou stoupenkyní spiklenců, a její jméno se stále objevuje v souvislosti s různými aktivitami iluminátů. Katherina podplatila renomovaného psychiatra, aby jejího manžela prohlásil za duševně chorého, a Phillipe Graham, byl nakonec soudcem poslán do ústavu. Když mu po nějaké dovolili odjet na víkend domů, byl nalezen zastřelený z brokovnice. Oficiální příčinou smrti byla samozřejmě opět sebevražda! Po smrti Johna F. Kennedyho jeho nástupce Lyndon B. Johnson odvolal všechny prezidentovy příkazy ohledně Federal Reserve a války ve Vietnamu, a za úřadování bývalého viceprezidenta konečně válka vyvrcholila. Vietnamská válka byla jedním z nejohavnějších příkladů iluminátské manipulace s mírem a válkou. Odhlédneme-li od bezpočtu, mrtvých, zraněných a trpících vojáků i civilistů, znamenala báječný finanční úspěch pro spiklence.
Robert ("Bob") Kennedy přesně věděl, kdo jeho bratra skutečně zabil. Napsal (nikdy nevydanou) knihu "Vnitřní nepřítel" (The Enemy Within.) a později se sám stal obětí atentátu.
K pošpinění památky Johna F. Kennedyho ilumináti v posledních letech dovolili nakladatelům vydávat "odhalení" o sexuálním životě Johna F. Kennedyho atd. Je ovšem pravdou, že JFK měl mnoho přítelkyň. Patřily mezi ně Marilyn Monroe, Jayne Mansfield a Zsa Zsa Gabor, které byly rovněž přítelkyněmi Antona LaVeye, hlavy "Satanovy církve" (Church of Satan). (převzato: Copyright © 2010-2011 chromik.wz.cz. All rights reserved.)
Pokud bychom měli na závěr něco důležitého uvést, tak ohledně církve. Přesněji Vatikánu. Papež Jan Pavel II. byl hlavním organizátorem pádu komunistů jak v Německu (východním bloku), tak u nás. Nedovedete si představit co vše se zde organizovalo, kde si mylně myslíte že Charta 77, studenti apod. Ale i oni mají vlastní úlohu, ale zrod a popud vedl z Vatikánu. To samé platí pro ostatní historické ukazatele. Zapojení ČSSR do Evropy - demokracie, (EU) apod. Zamezte chaosu ve své hlavě. Čtěte zde: Tajné dějiny jezuitů II.
Bohužel odkaz a webové stránky je z nepochopitelných důvodů zablokovaný. Mohli jste se dozvědět, kdo zajistil sametovou revoluci a proč.
Pochopili jste plně výše obsažená fakta? Uspořádali jste si správně myšlenky? Pro správné pochopení nesmíte rozporovat tyto fakta, nebo hledat protiargumenty. To jsme učinili za Vás, a proto se s výše uvedeným plně ztotožněte. Zamezte chaosu ve své hlavě.
Pokud jste výše uvedené informace plně nepochopili, doporučujeme vám zakoupit si knihu Podnikatel Vs. Podvodník. Lepší, sofistikovanou kuchařku na odhalení vlastních nepravd, které udržujete ve vaší hlavě, nenaleznete. Nezapomeňte, že nám byla spousta zkreslených informací od malička servírována našimi rodiči jako pravda pravdoucí, kteří taktéž tyto mylné informace nabyli od vlastních rodičů, přátel, známých a celkově od společenského naučného a mediálním systému. A věřte, že kniha vám nabídne daleko více propracovaných informací, než ve zkratce nabízí tento web.
Team EveryOne "Chaos in my head"