Jenže zrušení cenzury není kořen deficitu zhoršování mezilidských vztahů. Režim demokracie byl funkční dávno před naším narozením a postupně byl upravován tak, aby se dal snadněji ovládat. Jak již bylo řečeno, tak veškeré státní režimy mají společný základ. Tvorba peněz a ovlivňování masy lidí ženoucí do podřízeného stavu, chudoby a závislosti  na systému. Když jsme přebírali režim demokracie, tak naši politici přesně nechápali, že přijímají nástroj na potlačování svobody lidí, který na lidi působí formou nátlaku, zneužíváním našich přirozených pudů. Nevěděli, že demokratický režim vytváří ekonomickou závislost na doposud neznámých materiálních hodnotách. Nevěděli, že demokratický režim vytvoří obrovské sociální nerovnosti, které povedou ke kriminalitě a občanské nedůvěře. A není zřejmé, zda to dnes již vědí. Co ale pochopili velmi dobře, tak jak využívat nástroje na ovlivňování lidí, prostřednictvím médií. Faktem je, že do systému demokracie byla implementována dnešní podoba ekonomické prosperity. Pokud budeme brát v potaz prapůvod vzniku režimu a směr, kterým je veden, tak zjistíme, že vše je o udržení moci a zachování tohoto politického režimu. A tomuto režimu prospívá neustálé zhoršování mezilidských vztahů a prohlubování občanské nedůvěry, protože lidé nebudou důvěřovat jiným obyčejným lidem. Lidé budou důvěřovat pouze mediálně známým osobnostem, které jsou v kladu veřejného mínění. Když o tom popřemýšlíte, tak zjistíte, že tomu tak přesně je. Přesně tímto způsobem tvůrci demokratického režimu propojili lidské přirozené pudy se systémem, rádoby svobodným. Zajistili, že lidé budou naslouchat jen tomu, který uspokojuje jejich osobní potřeby, jako jsou herci, zpěváci, sportovci, média, ale také politici, který svojí činností vytvářejí budoucnost nás všech. Přesněji, lidé budou naslouchat tomu, kdo nějakým způsobem uspokojuje jejich osobní potřeby. Veřejné mínění lidí je vytvářeno pevně ukotvenými nástroji, které lidi dlouhodobě uspokojují, což jsou nejvíce média, která svojí náplní vyplňují divákův volný čas a svojí nabídkou uspokojují divákovo libido, a proto jim lidé bezmezně důvěřují. Bezmezná důvěra je podporována systémem pře-prodeje informačních zpráv, kde jedna mediální skupina prodává informace druhé, čímž vytvářejí na trhu relevantnost oněch zpráv, a divák díky kvantitě odlišných mediálních zdrojů nemá pochyb o jejich věrohodnosti.

Díky tomuto nástroji nelze nijak společensky uspět. Neznámý jedinec vykřikující v davu o nesvobodě občanů, je negativně převálcován lidmi, kteří režim demokracie vnímají pouze pozitivně. Avšak pokud by o nesvobodě promluvila mediálně známá osobnost, tak lidé vezmou onen argument jako nesporný fakt. A proto se vytvářejí předvolební mediální kampaně, které díky médiím a jejich marketingovému zpracování působí na osobní hodnoty jednotlivých lidí tak, že lidé nabydou pocitu uspokojení, což účelně dotváří složka veřejného mínění. Jenže tito významní lidé mají absolutně odlišný motiv, než ti obyčejní, kteří neslyšně vykřikují z davu.

Mediální působení je jeden z těch základních nástrojů vrcholové politiky. Co však tvůrci zanedbali, tak samotný internet. Tvůrci režimu demokracie totiž nastavili mechanismus pro interní řízení státu, který je informačně blokován omezenými, nebo zkreslenými informacemi. V době, kdy režim demokracie vznikl, nebylo povědomí o možnosti sdílení dvou počítačů a již ne v takto globálním měřítku. Internet je jedinou jejich překážkou. Avšak i to již není tak úplně pravda. Státy již umí sledovat veškeré blogy, emaily a různě psané a mediální příspěvky na Facebook.com, youtube.com apod. Ostatně se naše vláda k tomuto veřejně přiznala, že toto sledovat umí, v rámci bezpečnosti státu, což přiznali v souvislosti s teroristickými útoky, kde v České republice je trestným činem jakákoli sympatizace s Islámským státem, nebo jejich činy, kde monitorují Facebook aj. Tajné ani není, že státy jsou schopny zamezit zobrazení nějaké aplikace, služby, webu apod., což se také děje a veřejně.

To znamená, že když někdo bude psát takové informace jako my na tomto webu, tak lidé nejenže budou bojovat sami se sebou, kde neustále budou vyhledávat protiargumenty, ale oni ani na tento web nezavítají, protože jsou naučeni společenskou šablonou na jiný životní hodnoty, do kterých weby typu "Chaos in my head" nepatří. Oni vyžadují ke svému nakopnutí mediální propagandu s osobností, které sami důvěřují na základě kladného veřejného mínění. A na toto systém demokracie spoléhá. Schválně nechávají negativní texty působit na lidi, protože vědí, že kvantita lidí, ta potřebná pro volby na tyto webové stránky ani nezavítá. Oni nejenže mají jiné hodnoty, ale lidé dodržující systém jsou na něm natolik závislý, že nemají na kraviny čas. Tak to oni berou. Potřebují uživit rodinu, potřebují si udržet zaměstnání. Potřebují splácet hypotéku a chtějí jet na dovolenou. Tito lidé nevnímají režim jako nesvobodný, protože jej do puntíku dodržují a berou jej jako holý fakt. Nemají čas přemýšlet o tom, zda to co dělají, podporuje svobodu, nebo nesvobodu. A proto když z davu bude vykřikovat jedinec o nesvobodě občanů, tak jej budou brát negativně. Otázkou však je, co by se stalo, kdyby se lidé s jinými zájmy o tomto webu dozvěděli a začali je i oni sdílet. Jak by reagovala vláda? Mohl by pak jedinec vykřiknout, to je nesvoboda a poslouchal by jej někdo?

Mezilidské vztahy jsou nesporným důkazem našich momentálních zkažených hodnot. Občanská nedůvěra je hluboce zakořeněna i ve společnostech a jejich managementu. Nedůvěra půjčit klientovi větší finanční obnos, bez důkazu reálného splacení je toho důkazem. A to i za skutečnosti, že se onen nebonitní jedinec na zbohatnutí banky svým osobním účtem aktivně podílel. Ale to je již jiné téma, o kterém se můžete více dozvědět v sekci: Finance - Bankovní systém. Jsme přesvědčeni, že budete šokováni. Pochopíte, jak funguje systém bank, a uvědomíte si, že tento rádoby legální bankovní systém je pro veřejnost obchodním zákonem dán jako nelegální.