Výchova dětí
Člověk je materialista a sobec, což je přirozenost každého člověka. Otázka velikosti materiálna a sobeckosti je v dnešní době ovlivňována trhem a společenskou šablonou. Dále jsou sobectví a materialismus podstatně ovlivňovány sociální vrstvou a postavením rodičů ve společnosti. Abyste pochopili moc těchto slov, tak odpovězte na naši otázku:
Vše co jste do dnešního dne naakumulovali (bydlení, chatu, auto, telefony, televizi, ošacení, no prostě veškeré hmatatelné věci) vezměte a dejte je tomu, kdo nic nemá. Bezdomovcům dejte své bydlení, auto, telefon, šaty apod., a začněte od nuly (od znova). Jenže proč byste to dělali? Nyní zapřemýšlejte, "proč byste to měli dělat"? Neexistuje žádný relevantní důvod, proč bychom to měli dělat. Ale pojďme dál. Vaši práci dejte tomu, kdo ji nemá, a sami běžte na úřad práce. Proč bychom to dělali? Opět otázka k zamyšlení, kterou každý podvědomě činí opačně, aniž by chápal přesný důvod, proč takto činí. A nyní se opět posuňme dál. Vaše veškeré věci vezměte a vyměňte je za nové a moderní. To už je jiné že? To chce většinou každý, jenže omezením pro tuto směnu jsou peníze. Takže každý mění, obnovuje, nebo inovuje, dle jeho finančních možností. Tomuto se říká zvyšování životního standardu. To je přirozenost každého člověka a děje se tak pudově a podvědomě. Nikdo o tom nepřemýšlí do samotné hloubky, a podvědomě toto zvyšování řeší ve formě momentálních potřeb. Přesněji chtíče a potřeb. Rozbije se pračka, tak ji opravíme, nebo vyměníme. Vše přizpůsobujeme naší finanční stránce. Pokud náhodně vyhrajeme ve sportce, tak automaticky při stěhování nakupujeme vše nové (mimo oblíbených a hodnotných věcí). Tato zákonitost zvyšování životního standardu funguje všude. Například v zaměstnání. Kdo vyhledává nižší pracovní pozici než momentálně má, kde obdrží menší finanční základ? Nikdo, ale absolutně nikdo. Každý se snaží ze své pracovní pozice vypracovat výše (kariérně růst), nebo chce být ve společnosti natolik dlouho, aby se mu plat zvýšil (pokud to zaměstnavatel umožňuje). To znamená, že lidé jdou vždy za lepším, pohodlnějším a snadnějším zaměstnáním. Nikdo nevymění momentální zaměstnání za horší, těžší a s nižším platem. Opět o tomto nikdo do hloubky nepřemýšlí, ale podvědomě se tak lidé chovají. Každý řekne, že je to logické, ale v čem je ta logika? To je v kostce pud materialismu a sobectví, tedy "zvyšování životního standardu".
A nyní ukončeme onen příklad a vraťme se k hlavnímu tématu: "Výchova dětí". Každé dítě, které se narodí, je v osobní péči rodičů. Je to z důvodu, že dítě není schopno se samo o sebe postarat. Neumí se posadit, otočit, ani postavit. Co ale umí dokonale, tak sledovat svět kolem sebe. Vše co se děje vnímá a učí se. Vše co vidí opakovaně a častěji, tak vsune do podvědomí a zaměřuje se na další neznámé a nové informace. Na informace, které má uloženy v podvědomí, se obrací jako na základ svého já, protože je bere za své a přijímá je. Například přítomnost matky, nebo otce. Jenže dítě funguje stejně jako dospělý člověk. Nechce činit věci, se kterými nesouhlasí. A když tyto nesouhlasné věci činí, tak je po čase vsune do podvědomí a tedy souhlasí s nimi, i přes svůj vědomý nesouhlas. Jenže je zde podstatný rozdíl. Dospělý, když činí věci, se kterými vědomě nesouhlasí, tak i když nesouhlasné činnosti vykonává, tak pro vyšší princip, jako jsou peníze apod., což můžeme přirovnat jako cestu do lepší životní úrovně, nebo zachování stávající životní úrovně. Dospělý si po celou dobu uvědomuje onen vědomý nesouhlas, jenže dítě nikoli. Můžeme říci, že jsme nevědomě u dítěte vytvořili jakýsi informační deficit, který u dítěte vytváří vnitřní neuspokojenost osobních potřeb, které díky potlačení z nenaplnění se reálně odrazí v povaze a názorů onoho malého člověka. Sdělit přesný manuál na dokonalé dítě nelze, i když by se takový manuál dát do kupy dal. My se na dítě podívejme jiným úhlem pohledu, tak aby námi podaná informace pro vás měla hodnotu.
Od samého počátku narození, kdy po cca 10 -ti dnech novorozeně vidí na vzdálenost delší jak cca 10 centimetrů, dítě vnímá a následně si i uvědomuje, že za něj vše, ale absolutně vše činí rodiče. Dítěti stačí párkrát zafňukat a je uspokojeno. Aniž by si to rodiče uvědomovali, tak tímto přírodním přístupem vytvořili dítěti určitý luxusní životní standard. Takový životní nadstandard, který by spousta lidí v dospělosti chtěla. Mít velké majetky, sluhy, pečovatelky na děti, zahradníky apod. Vše je o penězích, ničím jiném. Jenže přesně toto má dítě od samého narození. A nyní si představte, že každým nárokem na dítě (zavaž si tkaničky, učesej se, oblíkni se, ustel si, vysyp koš apod.), taháme děti do horšího životního standardu. Vlastně, to co bychom sami neudělali, že bychom nedali lidem veškerý svůj majetek, vlastní práci a ani bychom dobrovolně nevyměnili svůj životní standard za horší, tak u našich dětí přesně toto vyžadujeme. Je to trend proti naší přirozenosti, kde s každým naším nárokem dítě reaguje vztekem, brekotem, trucem apod., ale nakonec samo činí, co po něm požadujeme. To znamená, že svým viditelným nesouhlasem dítě bojuje za zachování svého životního standardu. Jenže tím, že nepřirozeně, (spíše řekněme nátlakem) naučíme děti samostatnosti, tak nevědomě u dětí vytváříme informační deficity, které se projeví v negativech jinde. (Dítě nebylo vnitřně uspokojeno. To je stejné jako u dospělého. Představte si otroka pracujícího na plantáži. Ten z počátku protestoval, ale po pár ranách bičem a pohrůžce dalších trestů činí přesně to, co jeho páni chtějí. Uvědomuje si, že mu bylo nabídnuto pouze ze dvou výběrů životních standardů. S bičem a bez biče. Jenže i přesto jeho myšlenky budou upřeny na útěk, svobodu a přetvářku, díky které profituje.) V praxi vše funguje tak, že dítě, které čelí stále se zvětšujícímu tlaku rodičů podvědomě vnímaného jako tahání do horšího životního standardu, kompenzuje tento deficit vylepšováním vlastního já s porovnáváním s jinými vrstevníky. Někdo umí stavět Lego, a kompenzace je, že se samo naučí Lego stavět. Nepřemýšlí o tom, že to odkoukalo od druhého vrstevníka, a opakuje to samé. Jen vezme tuto informaci materialisticky za svou, která se po cca 18-25 dnech stane jeho součástí. To je přizpůsobení, tedy aklimatizace. Toto přizpůsobení platí i u dospělých. Na všechny přijímané informace je jakási inkubační doba minimálně 20 -ti dnů neustálého působení, kde po této době člověk informaci vloží do podvědomí a začne ji přijímat (souhlasí s informací). Tedy informace je již jeho vlastní. Dokonce člověk může podle takto přijaté informace změnit celý svůj život. Povahu, chování, jídelníček, potřeby apod. Problém je, že nově přijatých informací se člověk špatně zbavuje, to znamená, že když člověk přijme cizí informaci za svoji vlastní, která bude v kladu, tak existuje málo informací, které by onen klad mohli vsunout do záporu. To platí i pro zápor, který lze těžce převést na klad. Takto vznikají různé zlozvyky, fobie apod. To samé platí u dětí. Podle nás, by dítě nemělo přijít první 3 roky do kontaktu s médii, a věcmi které jsou nastaveny na jakousi automatiku. Tedy autíčka na baterie, dálkové ovládání apod. Ani hrací hračky. Například mluvící naučná hračka sdělující abecedu, čísla, říkanky a písničky. Pamatujte si, že základní důvěru máte vy, rodiče, protože jste byli to první, co dítě vidělo. Kojení je taktéž přirozenost, kde dítě podvědomě má vytvořeny sací reflexy. Správná výchova by měla být vedena pouze od rodičů, kteří by neměli nahrazovat svoje výchovné povinnosti za moderní technologie různých hraček. Totiž tam se stane další deficit, že dítě v hračce uvidí něco více, než nabízí rodiče, a pak je velmi reálné, že dítě rodiče ignoruje, neposlouchá je apod. Dítě bylo hračkou uspokojeno více jak samotnými rodiči, protože veškeré uspokojovací nástroje od rodičů již vložilo dávno do podvědomí a přijalo je jako jeho běžnou součást. To pak vyúsťuje v hlasité kázání rodičů, volání, a někdy i výchovné naplácání na zadek apod. Takováto výchova již není o harmonickém vztahu k dítěti, protože rodičům takovýto přístup dítěte vadí. Není to podle jejich představ, a proto použijí verbální, nebo fyzickou dominanci jako pokus k nastolení pořádku, ale tím u dítěte vypracovali něco, co má začít vnímat nejdříve tak ve 4 letech. Jedná se o strach, obavu apod. Dítě pak má tendenci lhát i v těch sebemenších blbostech. Je velmi těžké správně vychovávat dítě, kde nikdo z nás manuál na dítě nedostal, ale jisté je, že by dítě mělo mít absolutní volnost, bez jakéhokoli komentáře rodičů. Rodič by měl být pouhý navrhovatel. Dítě by mělo být samoukem, tím u dítěte dojde k přírodnímu souhlasu činit takové věci, které samo chce, ale při řízení rodičů se ty samé věci učí jakýmsi nátlakem, což nechcete ani vy sami jako dospělý. Uvědomte si, že vše co se vaše dítě naučilo do doby, než jste na dítě začali výchovně a naučně působit, se naučilo absolutně samo, tím že to opakovalo samo od sebe po vás. To že jste mu aktivně pomohli je o podpoře, kde prohlubujete důvěru. Dítě chtělo jezdit na kole, tak jste mu pomohli držet rovnováhu apod. To je klíč.
Sami máme děti a víme, že bez našeho komentáře by neuměli jezdit na kole, neuměli by plavat, rozeznávat barvy apod. Jenže všichni jsme to pojali trošku jinak, a v jiném stáří dítěte. Dnes jsou mezi našimi dětmi viditelné rozdíly, které jsou dosti obrovské. Ale i přesto jsme se shodli na faktu, že vyměnit nucenou nauku za sofistikovanou naučnou hru, kde dítě samo bude chtít činit věci, které by za normálních okolností činit nechtělo, díky pocitu tahání do horšího životního standardu, je nejideálnějším řešením správné výchovy dítěte. Jenže dříve jsme to nevěděli. Nevěděli jsme ani fakt, že každý člověk je ovlivňován 4 základními pudy, které jsou absolutním základem všeho. Co však víme, tak od cca 8 měsíců dítěte až rokem a půl dítěte, tak je potřeba s dítětem mluvit a popisovat veškeré činnosti, které vykonává, a společně vykonáváme. To je přesně to období, kde dítě nejlépe vnímá nauku slov. A nejen to. Od cca 4 měsíců, by dítě mělo mít na talíři pevné týdenní jídelníčky, a to až do skoro tří let dítěte. Bohužel bez jakýchkoli sladkostí. My jsme učinili chybu a dnes naše děti si pečlivě vybírají potraviny. Také jsme zjistili, že dítě by do cca 3 let nemělo poznávat jakékoli obaly od potravin. Pouze obsah. Tedy: Maso, brambory, knedlíky, ovoce, špenát, apod. Malované kresby na obalech děti oslovují než samotné potraviny uvnitř obalu a dítě si pak oblibuje jednu značku a jeden druh jídla. To samé je nenavštěvovat s dětmi do 3 let McDonald's, KFC apod. Je to hrozné, ale pro vaše dítě to nejlepší. Nejde o potraviny, ale o značku, kde dítě díky hračce si oblíbí hranolky apod. To samé je Kinder vajíčko apod. Opět obaly, které odvádí dítě od hodnotných jídel.
Tato kapitola o správné výchově dětí byla založena jen proto, aby si lidé uvědomili, že ony 4 základní pudy jsou absolutně všude. A hlavně, aby lidé pochopili, že přesně to co sami nechtějí, aby se dělo a stalo jim v dospělosti, kde činí vše proto, aby takové okamžiky nenastali, tak díky jakémusi zažitému trendu výchovy přesně to špatné činí u svých dětí. Dítě nesmí být nuceno přejít do horšího životního standardu nátlakem, veřejně nazývaným výchovou. Vše musí být učiněno tak, aby dítě samo chtělo do horšího životního standardu přejít, a to lze učinit pouze výměnou za takovou schopnost, kterou za dítě nevykonávali rodiče, nebo moderní věci. To znamená, že pokud budete vlastní dítě obdarovávat (obklopovat) věcmi, které jsou nadčasové momentálními schopnostmi dítěte, tak tím nejenže zvyšujete jeho životní standard, ale sami si ubíráte účinný nástroj, díky kterému by dítě samo přešlo do horšího životního standardu. (Tedy nástroj, který je svojí povahou v horším životním standardu by vyměnilo za část momentálního lepšího životního standardu jen proto, aby materiálně umělo, něco, co ve svém lepším životním standardu nebylo). Je to jakási lež, nebo klam pro dítě, ale asi to nejpřijatelnější. Díky takto postavenému systému výchovy si zajišťujete, že vaše dítě bude slušné, hodné, mající nastavené správné hodnoty, názory apod. Bude jíst vše, a tudíž bude tělo přijímat vše pro správnou fyziologii apod.
Jenže lidé jsou natolik nabytý informacemi, kde pouze jejich názory jsou ty správné. Předělávat lidi k něčemu co sami nechtějí, kde unaveni z práce zapůjčí dítěti mobilní telefon na hraní, jen proto, aby bylo dítě zabaveno, kde jsou neomezené informace, které vyplňují volný čas dítěte, nikoli dětskou nauku, a to myslíme i naučné aplikace, kde děti poznávají barvy, zvuky, zvířátka apod., tak dítě mluvit stejně nenaučí a ztěžují klasickou nauku rodičů. K čemu je, že rodiče vezmou dítě do ZOO, když zvuky zvířat dítě vidělo v tabletu? Dítě nemá zájem, protože to již zná a dávno to vložilo do podvědomí, ale bez nauky, pouze obrazy. A když uvidí krávu, tak samo od sebe neřekne bůůů, ale řekne třeba bééé, nebo mééé. Tablet není špatná věc, ale pro dítě, které již chodí do školy. U malého dítěte mobilním přístrojem vytváříte další svět, který je lepší než ten reálný a klasický. Svět v jedné krabičce, který dokáže ten reálný dokonale převálcovat. Jenže to poznáte až později, kdy už je na změnu pozdě. My otcové si myslíme, jak máme fantastické dítě, když umí ve 3 letech ovládat tablet, a aplikace YouTube s bezpočtem her, ale pak se divíme, že dítě nemá zájem o nic jiného, než ten tablet. Nečiňte stejné chyby jako my. Vše od 36-40 měsíců. V tomto věku děti již sami vědí, co je správné a špatné, co je za odměnu a co normální. Do 36 měsíců až 40 měsíců se zaměřte na nenásilnou a sofistikovanou výchovu, která bude moderní svět schovávat. Tímto přístupem, který do dnes na dětech implementujeme, vytváříme generaci dětí, které budou nejenže více materialisticky zaměřený, ale budou i více sobecký. Budou agresivnější, což sami můžete vidět u školáků, kteří dokáží šikanovat vlastní učitelku. Za našich let by se toto nikdy nestalo. Dnes je to normální, a to díky všem věcem, které jsme zde vypsali a tisíce dalších, které se pokusíme dát do knihy: Manuál na správnou výchovu dětí.
Pochopili jste plně výše obsažená fakta? Uspořádali jste si správně myšlenky? Pro správné pochopení nesmíte rozporovat tyto fakta, nebo hledat protiargumenty. To jsme učinili za Vás, a proto se s výše uvedeným plně ztotožněte. Zamezte chaosu ve své hlavě.
Pokud jste výše uvedené informace plně nepochopili, doporučujeme vám zakoupit si knihu Podnikatel Vs. Podvodník. Lepší, sofistikovanou kuchařku na odhalení vlastních nepravd, které udržujete ve vaší hlavě, nenaleznete. Nezapomeňte, že nám byla spousta zkreslených informací od malička servírována našimi rodiči jako pravda pravdoucí, kteří taktéž tyto mylné informace nabyli od vlastních rodičů, přátel, známých a celkově od společenského naučného a mediálním systému. A věřte, že kniha vám nabídne daleko více propracovaných informací, než ve zkratce nabízí tento web.
Team EveryOne "Chaos in my head"