Chudoba Vs. Kriminalita
Chudoba Vs. Kriminalita. Dva společensky negativní významy, které mají stejný základ v materiálních hodnotách, vyvstalé z našeho demokratického režimu, který je nastaven na zvýhodňování a upřednostňování pouze jedné strany. Avšak, na oko se demokratický režim tváří tak, že uspokojuje všechny strany. Tváří se, že je spravedlivý a podporuje svobodu a práva jednotlivců. Jakýmsi trendem všichni vnímají tento systém jako spravedlivý, kde každý má neomezené možnosti mít práci, peníze a lepší životní standard. Alespoň se zákonodárci snaží různými zákony a předpisy takovýto systém vytvořit, a jako takový ho i mediálně prezentují. Systém je podle politiků absolutně bezchybný a chyby v tomto dokonalém systému vytvářeli jejich předchůdci nedokonalými předpisy a zákony. Je to hloupé a populistické tvrzení. V režimu demokracie je velmi velkou vzácností, kdy jsou uspokojeny všechny strany rovnoměrně. To že si zakoupím nějaký produkt, ještě neznamená, že jsem byl uspokojen. Ale podle společenské šablony, kterou všichni na základě zkreslených hodnot vnímáme, jsme zakoupením produktu uspokojeni byli. Již nikdo neřeší otázku minimální doby trvanlivosti, kde tržní ekonomika potřebuje, aby se věci neustále rozbíjeli a vyměňovali za nové. Tržní ekonomice neprospívají výrobky, které si spotřebitel zakoupí pouze jedenkrát za život. Tomuto se říká umělé vytváření data spotřeby, která se implementuje snad ve všech průmyslových odvětvích, ale oficiálně to všichni popřou. Jak by se asi tvářili výrobci mobilních telefonů, kdybyste si zakoupili jeden jediný telefonní přístroj, který by vám vydržel po celý život, a jen jste si obměňovali zastaralé součástky za nové včetně softwaru a vzhledu? Myslíte, že je to nereálné? Omyl. Každá společnost je schopna vytvořit takovou platformu, na kterou se implementují neustále nové komponenty. Například herní konzole PlayStation. Sony nejprve vynalezla PlayStation 3 a na této platformě dotvořila PlayStation 1 a 2, jen proto, aby měli větší zisky. Proč by na trh chodili s produktem tak dokonalým, aby sami sebe připravili o zisky? Velkým korporacím nejde o blaho lidí, ale o masivní finanční zisky. Chovají se stejně jako vlády, ostatně veškeré korporace mající celosvětovou působnost a produkty v každé zemi jsou v 90% vlastněny přes různé společnosti zakladateli FED a tím řídí ekonomickou politiku.
Abyste měli krásnou oporu výše uvedeného tvrzení, tak si vezměme jako příklad zakřivenou televizi, kterou poprvé představila společnost Samsung na CES 2013. Na CES 2013 představila úplně první prohnutou televizi, ale zapleťme do toho i jiný fakt. Premiéra filmu "Já, padouch" (Despicable Me) byla 9. července roku 2010 v USA, ale na DVD je psáno ošetření copyright (autorská práva) již v roce 2009. U takového velkorozpočtového animovaného filmu se tvorba předpokládá na minimálně dva až tři roky, což vychází na rok 2006 až 2007. Mezi prvním odhalením prohnuté televize a tvorby tohoto filmu je 6 až 7 let rozdíl. A pokud jste pozorní diváci, tak v prvním díle jsou všude velkoplošné prohnuté televizory, které jsou animačním záběrem vytvořeny pro diváka tak, aby bylo vidět, že se jedná o prohnuté LCD televize. Protože jste zahleděni do filmu, tak Vám to ani nepřijde, protože tím, že se jedná o animovaný film, je společensky vnímán jako nereálný. Jenže společnost Samsung má stejné kořeny jako SONY a SONY vlastní skoro všechnu filmovou produkci na Světě a nejen produkci. Kořeny SONY jsou opět u rodin zakladatelů FED. Sami si v kresleném filmu vytvořili podpůrnou reklamu na následné uvedení televize na trh, protože předpokládají, že film bude mít úspěch, a proto vše ve filmu bude divákem přijato. Takto funguje reklama, takto funguje působení na lidi. Takto nám všem dokazují, že uměle drží vyvinutou technologii, kterou měli vyvinutou o hodně pár let dříve, než započala tvorba Já padouch. Tedy vývoj takovéto televize za dnešních podmínek trvá cca 3-5 let. V té době jednou tolik. Ale pokud budeme brát, že dnešní mediálně známá technologie byla již před dvaceti lety, tak dnešní vymyšlené TV budou na trh implementovány nejdříve tak v roce 2030-2050. Mezi tím se lidé díky mediálně novým technologiím budou neustále vydávat z peněz a obohacovat tak úzkou skupinku lidí za produkty, které jsou vlastně zastaralé, byť na trhu nové. To samé platí pro fosilní paliva, která vůbec nepotřebujeme, ale pro nás se jedná o životně důležitou komoditu, bez které bychom se nenajedli, neměli výplatu apod. Ostatně trh s jinými palivy se teprve rozvíjí.
Tímto výše uvedeným byste měli pochopit, že jsme neustále vysáváni nastaveným systémem tržní ekonomiky, ve kterém jedni bohatnou a druhý chudnou. Nájem, inkasní platby, pohonné hmoty, potraviny, koncesionářské poplatky a jiné povinné platby jako jsou daně, tak to vše nás reguluje po stránce závislosti na systému a generování neustále nových a nových financí předem určených na opakující se platby pro udržení těžce vybudované životní úrovně a uspokojení životních potřeb.
Kriminalita je výsledkem oněch společenských nerovností. Jak se říká, pokud někdo žije od výplaty k výplatě, nemůže si dopřát lepšího životního standardu. Avšak každý člověk prostřednictvím médií neustále vnímá prvky ke zlepšení životního standardu. Všude okolo něj se svět mění k lepšímu a on jediný je na stejném místě. Ba naopak, jeho vyhlídky do lepších zítřků jsou hluboko pod bodem mrazu, a to na základě neustálého tlaku oprávněných plateb za úhradu nákladů na bydlení, potraviny, ošacení, a jiných životně důležitých i nedůležitých hodnot, které podporují trendové akce, jako jsou vánoční svátky, narozeniny a svátky, se kterými jsou spojené nemalé finanční výdaje, neustále opakující se dokola.
A přitom přirozené pudy každého člověka nutí si vše ulehčit, zjednodušit a zpříjemnit. A pokud systém dlouhodobě nedovolí si jednotlivci takovýto životní standard zajistit, tak zákonitě nastupuje jiné řešení, a to v podobě kriminality. Jenže to není celá podstata kriminality. Spousta politiků si myslí, že vytvářením represí zajistí snížení kriminality, kde lidé upustí od páchání trestných činů ze strachu z následného trestu. Jenže to bychom nesměli být v systému hodnocení HDP (HDP = Hrubý domácí produkt), který by měl být ukazatelem životní úrovně občanů státu. Ukazatel HDP říká, že čím vyšší HDP je, tím se zvyšuje životní úroveň občanů daného státu. Jenže... Představte si, že všichni občané státu onemocní smrtelnou nemocí, kde do 5 -ti let všichni nemoci podlehnou. Obrovským nárůstem zdravotnické péče, pracovních míst a výrobou léků, se neuvěřitelně zvýší HDP v ČR, protože smrtelně nemocní lidé neustále budou pracovat ve svých oborech a navíc všichni potřebují okamžitou lékařskou péči. To znamená, že tím že jsou všichni lidé nemocní, a i když se dopředu ví, že nemoci podlehnou, tak tím se zvýšila životní úroveň lidí. To je blbost že? No a o tom to vše je. Je dobré vyčistit si hlavu a nemít tam neustálý chaos. Tyto, na první pohled nepotřebné myšlenky vám zkreslují názory na jiné vámi hodnotné prvky.
Chudoba je výsledkem demokratického režimu, který umožňuje vytvářet neomezené přidané hodnoty a virtuálně zadlužovat jednotlivce, společenství, podniky i stát. To vše se děje na základě základních listin práv a svobod každého občana, které jsou nedílnou součástí Ústavy ČR. Tyto listiny zajišťují každému člověku taková práva, že si každý může svobodně dělat, co chce v mezích zákona. Co tedy znamená svoboda člověka? Jak jsou ošetřena práva člověka na řádný život, pokud jsme závislí na systému a jim vytvořených finančních platbách, které nás neustále prostřednictvím státem podporovaných služeb finančně vysávají, a tím nás dostávají na hranici chudoby? Jak již bylo napsáno, stát ke své udržitelnosti potřebuje peníze ve státní kase a udržet veřejný pořádek. Státu je absolutně jedno, zda lidé chudnou a jiní bohatnou, protože každý člověk má právo změnit zaměstnání, pořídit si byt, nebo jít podnikat. Ale všichni musí platit povinné platby. Stát svým jednáním zadlužil všechny občany v ČR a tím zajistil, že lidé budou muset platit ještě více než doposud byly zvyklý. Dokonce stát je odpovědný za chudobu lidí, protože on sám neumožňuje, aby na trh přišly takové produkty, které by snížili pravidelné náklady rodiny. Máte na výběr. Buď budete v nájemním bytě, za 10.000 - 14.000 korun měsíčně, nebo budete platit hypotéku přinejmenším ve stejné výši. Ať tak či onak, budete pěkně pracovat v nastaveném systému, a odevzdávat pravidelně ze své výplaty pěknou hromádku peněz. A ještě jednu pěknou hromádku obdržíme z nájemného případně hypotéky, inkasních plateb, nákupu potravin, a jiných vašich aktivit. Takže ve výsledku nám do státní kasy odevzdáte 2/3 vaší výplaty, a to vám na účtu nezůstala ani koruna. Ano nyní jste řádným občanem, který žije spořádaným životem. Jo vám v rodině vyvstala nenadálá situace a potřebujete peníze? Od toho máme vytvořený záchranný systém v podobě finančních institucí, které vám dočasně finance poskytnou. Sice peníze upotřebíte jednorázově na úhradu vašich momentálních potřeb, a budete muset splatit více než jste si půjčili, ale vy si s tím poradíte, ostatně nikdo vás do tohoto kroku se zadlužit nenutil.
Určitě není co k výše uvedenému dodávat. Chudoba se v České republice bude neustále prohlubovat, a to až do doby, kdy lidé přestanou produkty odebírat. Čím větší výplatu má zaměstnanec ve společnosti, tím větší je finanční nápor na jednotlivce. Tito zaměstnanci vytvářejí pro ČR průměrnou mzdu, protože si je zaměstnavatel hýčká, a můžeme říci, že je využívá jako nástroj pro větší zisky. Až nebudou lidé produkty odebírat, zaměstnanci budou propuštěni a v 60% zastanou stejnou pozici jako zbytek chudých. Jenže lidé tento systému vidí jako přirozený jev. Ten kdo je v zaměstnání dobrý, obdrží větší výplatu. Nikdo si však neuvědomuje, že svojí činností zajišťují větší chudobu občanů v ČR, a sami se tak připravují do budoucna o rádoby skvělé zaměstnání. Ale to jsme zase u tématu sobectví a materialismu. Každopádně faktem je, že chudoba lidí vyvstává na základě vlastních přirozených pudů, které nutí člověka ke krokům umělého zadlužování. Toto zadlužování podporuje stát pouze pro naplnění státní kasy a nechápe pravou podstatu směřující k úpadku vlastních občanů.
Protože je chudoba společensky velmi špatně definována, tak můžeme říci, že do chudoby spadají všichni, kteří žijí od výplaty k výplatě. Všichni ti, kteří mají hypoteční úvěr a nezbývají jim finance nazbyt. Všichni ti, kteří jsou zatíženy dluhy, bez možnosti je jakkoli splácet. Dokonce do chudoby spadají občané, jako jsou matky na mateřské a většina důchodců. A protože je chudoba úzce provázána i s jednáním kriminální živlů, tak můžeme uvést, že přes 80% zločinů je pácháno na základě finančního zisku. Kriminálníci jsou jakási odnož a obdoba disidentů, kteří reagovali a reagují vlastními produkty na omezené nabídky státu. Zní to velmi nelogicky, ale to je kořen celé problematiky. Omezený trh s produkty, který reguluje stát je pouze nastavený na závislost jednotlivých občanů státu. Protože stát po roce 1989 nebral v potaz momentální stránku, potřeby a hodnoty lidí, mimo těch o svobodě slova, pohybu atd., tak se lidé uměle zadlužili, protože jim to systém umožnil. Dnes víme, že to byla chyba státu, protože s přechodem do demokracie a uvolněním trhu, měl o těchto vedlejších faktorech stát vědět, a měl tak ochránit náš nevědomý lid. Jenže stát zareagoval na zadlužovací fenomén absolutně jinak a zavedl nic neděláním takový systém, jaký dnes známe a vnímáme. Bankovní a nebankovní registry, bankovní scoring apod. Stát nechal republiku v chaosu, kde samotní bankéři zavedli sami pro sebe taková ochranná opatření, která ze sytému příjemců o úvěr vylučují nespolehlivou a nebonitní klientelu. (Jenže demokracie každému řekne, že to byla jeho volba se zadlužit). Omyl. Lidé neznali, ani nemohli znát nový systém funkčnosti demokracie. Neznali ho ani politici. Všichni jsme se to naučili za chodu a odkoukali vše od zahraničních společností, které u nás započali podnikání, a které onen systém přivezli sebou. Nebo vy jste věděli za komunistů na jakých principech a jak funguje nejen politika, ale i systém tržní ekonomiky demokratického státu ???
To je onen zlomový deficit, který dostal sociálně slabé rodiny a jednotlivce nejen do stavu chudoby, ale také je postavil před rozhodnutí zisku financí jinou cestou, než nabízel samotný stát, protože i oni jsou chtě nechtě, v systému pravidelných a povinných plateb. A přitom je tak jednoduché zbavit republiku nejen chudoby, ale také kriminality. Vše je dnes tvořeno mechanismem závislosti, a pokud odstraníte závislost, tak jste odstranili chudobu i kriminalitu. Jenže toto stát nikdy nedovolí a nepřipustí.
Kriminalita je u nás cejch, který se u jednotlivce vymaže až po 100 letech, takže nikdy. Lidé s tímto cejchem nedostanou kvalitní práci, protože zaměstnavatelé vyžadují čistý trestní rejstřík. A protože ve výkonu trestu není práce pro všechny vězně, tak vězňům narůstají dluhy již ke dluhům spojených s trestním řízením, a to za výkon trestu. Takový napravený vězeň vyjde na svobodu, nalezne si práci, bydlení a najednou zjistí, že z výplaty 15.000 korun čistého mu zůstalo pouhých 5.000 korun. Jak nyní může zaplatit nájemné ve výši 10.000 korun? Kde má na jídlo a jiné potřeby? Stát myslí pouze na vlastní peníze, a proto uzákonil, že lze strhnout na dluhy až 2/3 z platu. Takový jedinec nemá šanci se začlenit do společnosti, a proto je uměle donucen trestnou činnost opakovat.
Bezesporu, finance jsou aktivním nástrojem pro úpadek morálky ve společnosti všeobecně. Jen dnes díky dluhům vyšším jak 100.000 korun, je přes 65.000 bezdomovců. Pokud chceme žít ve svobodné společnosti s minimální mírou kriminality, tak musíme vytvořit takový systém, který by vymýtil chudou sociální vrstvu. V ten moment bude jen střední a bohatá sociální vrstva, kde krok střední sociální vrstvy se opět rozdělí na chudou a střední, což bude udávat míra výše bohaté sociální vrstvy. Jak samy vnímáte, jedná se o nekonečný koloběh. Alespoň na chvilku (pár let) bychom mohli být lepší, než se vše vrátí do starých kolejí, ale o několik levelů výše. Řešení je státem neakceptovatelné, což je snížit závislost lidí na produktech a financích. Avšak i zde se dají nalézt určité možnosti, bez finančních ztrát a výrazných ekonomických změn.
Pochopili jste plně výše obsažená fakta? Uspořádali jste si správně myšlenky? Pro správné pochopení nesmíte rozporovat tyto fakta, nebo hledat protiargumenty. To jsme učinili za Vás, a proto se s výše uvedeným plně ztotožněte. Zamezte chaosu ve své hlavě.
Pokud jste výše uvedené informace plně nepochopili, doporučujeme vám zakoupit si knihu Podnikatel Vs. Podvodník. Lepší, sofistikovanou kuchařku na odhalení vlastních nepravd, které udržujete ve vaší hlavě, nenaleznete. Nezapomeňte, že nám byla spousta zkreslených informací od malička servírována našimi rodiči jako pravda pravdoucí, kteří taktéž tyto mylné informace nabyli od vlastních rodičů, přátel, známých a celkově od společenského naučného a mediálním systému. A věřte, že kniha vám nabídne daleko více propracovaných informací, než ve zkratce nabízí tento web.
Team EveryOne "Chaos in my head"